Články: Bublava 2020

Bublava 2020

Jen jsme se vrátili z Kašperských hor, začínáme se chystat na další romantické pohyby tentokrát do Krušných hor do Bublavy. Pěkný apartmán na kraji Bublavy, 500 m od hranice s Německem nám doporučila naše dcera Vendy. Byla zde na jaře a byla velmi spokojená. Jen jsme přijeli a ubytovali se, okamžitě jsme byli spokojeni i my. Apartmán krásný, paní domácí velmi milá. Myslím, že si tyto RP užijeme.

15.8.2020 :: Příjezd

Z Bublavy k Jestřábímu vrchu a přes Aschberg zpět
trasa:	Bublava-Jestřábí vrch- Aschberg-Bublava
délka:	24 km
převýšení:	737 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	15.08.2020
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Prvních deset kilometrů je do kopce po zpevněné cyklostezce 2000. Alternativně můžete po cyklostezce pokračovat a nebo jeďte po lesní cestě, která byla v srpnu dost podmáčená a částečně nesjízdná. Na druhou stranu se alespoň nebudete nudit. U Jestřábího vrchu překročíte hranice do Německa a jedete po příjemné cyklostezce podél a posléze po státní hranici. Když projedete pohraničním městečkem Aschberg, překročíte státní hranice a před vámi se otevře krásný výhled na Bublavu.

Na trase uvidíte

Dorazili jsme krátce po druhé hodině odpoledne. Příjemná paní domácí nás ubytovala a kolem třetí hodiny vyrážíme na "zahřívací" trasu. Je poněkud pošmourno, ale to nevadí, protože cesta kudy jedeme je moc hezká. Vystoupali jsme na hřeben a narazili jsme na chráněné území, které nebylo ani průchozí, brodili jsme se mokřady, museli jsme ho tedy objet. Nicméně se výlet povedl a těšíme se na zítřejší trasu. Večer do druhého apartmánu dorazila sympatická rodinka s dvěma malými dětmi.

0. den

16.8.2020 :: 1. den

Z Bublavy do Rotavy a kolem Oloví přes Kraslice zpět
trasa:	Bublava-Stříbrná-Rotava-Liboc-Mlýnská-Kraslice-Tisová-Bublava
délka:	52 km
převýšení:	1635 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	16.08.2020
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Trasa začíná z Bublavy po cyklostezce 23, pak po 2043 až do Stříbrné kde budete ostře stoupat do lesů až na kótu 791 m.n.m. Po sjezdu do Rotavy se můžete zastavit Rotavských varhan, které patří k našim nejkrásnějším geologickým útvarům. Z Rotavy sjedete po zelené turistické značce až k řece Svatavě a kolem železniční zastávce Rotava budete stoupat po cyklostezce 2073. Následuje sjezd k Libockému potoku a po cyklostezce 2178, 2180 mírně stoupáte podél vodoteče kolem Liboce přes Mlýnskou až jste na posledním vrcholu trasy. Teď už jenom po cyklostezce 23, 2178 sjet do Kraslic a poslední stoupání přes Tisovou do Bublavy.

Na trase uvidíte

Vstáváme brzy, v sedm hodin a vyrážíme krátce po deváté. I když jsme již od šesti hodin slyšeli v patře dusot hodný stáda koní, sousedy jsme do odjezdu neviděli. Cesta do Rotavy uběhla svižně, vystoupali jsme na nejvyšší bod dnešní trasy (791 m.n.m.) a u Rotavy si jdeme prohlédnout Rotavské varhany, které patří k našim nejkrásnějším geologickým útvarům. Čedičové varhany s jejich charakteristickou sloupcovitou odlučností se sbíhají ze všech stran do společného středu a vytvářejí tak famózní podívanou. Skalní výchoz byl odkryt při těžbě kamene. Kola jsme nechali u jednoho domu, kde nám je pohlídala hodná paní, chovatelka koček. Štěstí, že tam byla, protože jsem si samozřejmě zapomněl řetěz. Po prohlídce se vracíme do Rotavy a hledáme plánovanou hospodu. A znovu jsme narazili na hodnou paní, tentokrát hostinskou. Ač měla ještě zavřeno, natočila nám pivo a uvařila kafíčko.

Posilněni projíždíme Rotavu a vzhůru do lesů. Jsme jako na houpačce. Nahoru, dolů, nahoru, dolů... Sjeli jsme k Libockému potoku a podél něj, proti proudu táhle stoupáme. Nikde ani živáčka, domečku ani kůlničky. Jenom lesy. Až na jednu malou osadu, která byla pěkně nevlídná až hnusná. Na vrcholu Zuzanka dostala hlad a tak jsme zastavili a nadlábli se. S plnými břichy se spouštíme do Kraslic, kde nás vítá živá muzika. Jeli jsme po zvuku a jsme na malém náměstí, kde na dřevěném podiu znělo příjemné country. Čepovalo se zde pivo, zastavili jsme a chvíli poslouchali. Na závěr jsme si ostře vyšlápli přes Tisovou až na Bublavu. Večer jsme si uvařili chutnou večeři, venku pod pergolou a den zakončili šampáněm s jahodami.

1. den

17.8.2020 :: 2. den

Z Bublavy přes Přebuz do Nových Hamrů a zpět
trasa:	Bublava-Stříbrná-Přebuz-Rudné-Vysoká Pec-Nové Hamry-bývalý důl Rotava (Sauersack)-Bublava
délka:	49.7 km
převýšení:	1435 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	17.08.2020
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Z Bublavy do Stříbrné se jede z kopce, následuje ostrá stoupání po cyklo 2279, krátký sjezd a pak táhlé stoupání proti proudu Stříbrného potoku krásnými hlubokými lesy po cyklo 2003. Projedete Přebuzí a znovu sjezd až do Vysoké Pece. Následuje odbočka na cyklostezku 2009 do Nových Hamrů a pak opět stoupání po cyklostezce 2000, Karlova stezka do Jelení. V NPR Rotavské vrchoviště si můžete prohlédnout bývalý důl a zajatecký tábor Sauersack. Následuje sjezd do Rolavy, pak mírné stoupání do lesů Přírodního parku Přebuz a pak sjezd do Bublavy.

Na trase uvidíte

V sedm hodin ráno nás vítá zatažená obloha. Těsně před devátou začíná pršet a v dáli bouří. Po deváté se z deště stalo mžení, navlékáme pláštěnky a vyrážíme. Po pár metrech se skutečně rozpršelo, nechtělo se nám zpět, schovali jsme se v autobusové zastávce. Déšť byl prudký, ale naštěstí krátký. Po čtvrt hodině opět jenom mží, tak do sedel a jedem. Za Stříbrným odbočujeme vlevo (včera to bylo vpravo) a šlapeme do šíleného kopce. Po chvíli se ze šíleného změní na další čtyři kilometry jen na kopec.

Sjeli jsme do Přebuzi a hledáme hospodu. kterou jsme našli, ale je zavřená. Ve Vysoké Peci by měla být další, ale stejná písnička. Poslední šance bude v Nových Hamrech ... a opět prd! Propadám zoufalství, že iontový 12° nápoj nebude, ovšem ten nahoře se nade mnou slitoval a vedl moje kolo k hotelu Seifert, kde je - konečně - otevřená restaurace! Nejen že měli pivo, ale také výbornou zelňačku a samozřejmě i kávičku pro Zuzanku. Posilněni a spokojeni šlapeme do dlouhého a táhlého kopce. Cesta se line kolem říčky Rolava, nejdříve lesem, pak volnou krajinou s loukami s vysokou nažloutlou trávou. Krása! Konečně jsme na vrcholu a jdeme si prohlédnout bývalý důl Rolava (Sauersack) na cínovou rudu. Důlní závod Betrieb Sauersack začal být budován nedaleko obce Jelení od r. 1940. Závod měl navázat na důl Segen Gottes a pokračovat směrem na západ, přičemž se opíral o výsledky průzkumu z let 1910-13. Zároveň zde vznikl zajatecký tábor a vězni, kteří zde byli zavřeni, v dole pracovali. Zejména Rusové a Francouzi. Také zde pracovali totálně nasazení a to zejména Češi, Poláci i Němci. Vlastní těžební a zpracovatelský provoz zde probíhal od února 1940 do května 1945. Uprostřed lesa z dolu zbyly rozsáhlé železobetonové konstrukce a kruhový "bazén" kde se zahušťovaly kaly z rozemleté cínové rudy.

Vydáváme se na další cestu a v dáli se významně mračí nebe a ozývá se zlověstné hřmění. Spadlo pár kapek. Opět stoupáme až na běžkařskou Krušnohorskou magistrálu. Déšť houstne natolik, že musíme na poslední dva kilometry vytáhnout pláštěnky. Měli jsme štěstí, jakmile jsme dojeli a schovali se, spustil se ten pravý slejvák. Zuzanka se zabalila do deky, sedli si ven pod pergolu, popíjíme pivo, víno, kafíčko a užíváme si poslední večer. Sousedi ze shora nám k tomu hrají na flétny, bylo to hezké a příjemné.

2. den

18.8.2020 :: 3. den

Z Bublavy na Olověný vrch, do Kraslic a podél německé hranice zpět
trasa:	Bublava-Olověný vrch-Kraslice-vrch Rakušák-Bublava
délka:	17.1 km
převýšení:	648 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	18.08.2020
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Z Olověného vrchu je krásný výhled na Bublavu. Cesta do Kraslic po NS Stopami horníků vede přes krásná vřesoviště - PP Tisovec. Z Kraslic se podél Svatvy (proti proudu) dostanete až ke státní hranici, kterou překročíte po vyšlapané pěšině a tím se vyhnete celkem frekventované silnici č. 210. Za hranicemi vás čeká ostré stoupání po Německé straně hranice kolem vrchu Rakušák až k hraničnímu přechodu Klingenthal-Bublava.

Na trase uvidíte

Hodná paní domácí nám povolila vyklizení kdykoliv během dne. Zajásali jsme, můžeme na plnohodnotný výlet a pak se před odjezdem osprchovat, což je příjemný bonus. Ráno u tradiční směsi instantních polévek se dívám na dnešní trasu a zdá se mi trochu nudná. Otvírám počítač a trochu ji měním. Otočil jsem směr, jedeme přes rozhlednu Bleiberg na Olověném vrchu a pak po modré do Kraslic. Rozhledna i penzion s restaurací nefunguje, rozpadá se. Ovšem je odtud krásný výhled po okolí. Modrá turistická je moc pěkná. Projíždíme krásná vřesoviště, Zuzanka je z toho pěkně rozechvělá, prý nejlepší trasa. V Kraslicích má být přestávka ba kafe a pivo. Jenže, jak už je tradicí, do 12 hodin zavřeno. Utrousil jsem několik kleteb a jedeme směr německé hranice. Nechce se nám po hlavní silnici, našli jsme pěšinu vyšlapanou zřejmě pejskaři a za chvilku jsme v Německu. Zastavili jsme aby se Zuzanka převlékla. Spadlo jí kolo a její hlasité: "Do prdele!" vyburcovalo místní obtloustlou Němku, která vylezla z domu, dal si ruce v bok a celou dobu na nás zírala jako na nějaké exoty. Brunhilda jedna! Vyšlapali jsme velmi strmý kopec, míjím zaparkovaný autobus a řidič v něm na nás zírá s otevřenou pusou. Začali jsme se prohlížet, co je na nás zajímavého nebo divného. Na úplném vrcholu jsme na chvíli zastavili abychom si párkrát kousli do našich svačinek. V dáli se začalo nebe mračit a zaslechli jsme také vzdálené dunění hromu. Dívám se v mobilu na radar a skutečně! Z Německa se na nás žene pěkný Mordor! Za chvíli jsme na hranicích a honem do místní hospody, která má - světe div se - otevřeno aby si naposled užili tradiční občerstvení na trase: pivo a kávičku. kola na auto už dávám za drobného mrholení. Zabalíme a vyrážíme k domovu.

Bylo to tady moc fajn!