Jak se stalo už tradicí i letos k narozeninám jsem dostal "romantický pohyb" a tentokrát jsem si vybral bohem zapomenutý kraj, Rychlebské hory. Když nám nevyšel výjezd na Velikonoce, doufám, že v "Rychlebech" si to vynahradíme. Ubytování jsem našel v Nové Červené Vodě, apartmán v pěkné chaloupce na kraji velmi dlouhé vesnice.

Den druhý :: 26.5.2024

Z Nové Červené Vody k Jeseníku a přes Velké Kunětice zpět
trasa:	Nová Červená Voda-Jeseník (Priessnitzovy lázně)-Písečná-Hradec/Nová Ves-Velké Kunětice-Nová Červená Voda
délka:	49.3 km
převýšení:	847 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	26.05.2024
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na trase uvidíte

---

Vstáváme brzy, kolem sedmá hodiny. Chceme vyrazit dříve, protože nás čeká náročná trasa cca 50 km s převýšením přes 800 m. Podařilo se, v 9:15 jsme v sedlech. Je celkem zima, ale vyšlo slunce a teplota utěšeně stoupá. Čeká nás trasa do Jeseníku, cesta malebná, louky, ovce, výhledy na hory. Míjíme "středisko" pravověrných bikerů Singltrek Rychlebské stezky, sjíždějících místní singtreky. Ujeli jsme jim a stoupáme kolem zatopených lomů. Cesta je horší a horší, chvílemi se ztrácí v bahně mezi kopřivami a ostatní lebedou. Nemohu chytit rytmus, musím i potupně místy tlačit. Naštěstí se cesta asi po kilometru zlepšila alespoň na šotolinu. Dojeli jsme k dalšímu zatopenému lomu, který se jmenuje Arcibiskupský. Začíná krápat a pořád stoupáme.

Konečně jsme na vrcholu a sjíždíme dolů k Jeseníku a míjíme jeskyně na Pomezí. V Jeseníku u Priessnitzova rodného domu se zastavujeme v hospodě U Pramene v lázeňském domě Hrad a dáváme si gáblík (výbornou gulášovku a salát s grilovaným hermelínem), pivo a kávičku. Chtěli jsme doplnit pití Domácím pramenem, ale nefungoval. Nevadí, na cestě máme další tři: Adéla, Flóra a Adolf. Nejlepší byl Adolf, ten jsem si načepoval. Začíná pršet, vybalujeme tedy opět protidešťovou úpravu a jedeme dále. Cesta je ve znamení překážek, deště a nakonec pěkného slejváku. Potkáváme další jeskyni Na Špičáku, zde také prší. Pokračujeme po rušné státovce až k rybníku Florián. Prší, jsme od bláta od hlavy až k patě, ale jedeme dále. Ve Velkých Kuněticích jsme si prohlédli bývalé vápenky a zámek. Další cesta je kamenitá, nejdříve do kopce, pak z kopce až k silnici vedoucí k naší chaloupce.

Po večeři ve 20:20 hod jsem zasedl k televizi a oči přilepil k obrazovce a užil si vítězné finále MS Česko-Švýcarsko. Otevřeli jsme si šampáňo naházeli do něj jahody a zapili ZLATO! JSME MISTŘI SVĚTA!

Den druhý