Jak se stalo už tradicí i letos k narozeninám jsem dostal "romantický pohyb" a tentokrát jsem si vybral bohem zapomenutý kraj, Rychlebské hory. Když nám nevyšel výjezd na Velikonoce, doufám, že v "Rychlebech" si to vynahradíme. Ubytování jsem našel v Nové Červené Vodě, apartmán v pěkné chaloupce na kraji velmi dlouhé vesnice.

Den třetí :: 27.5.2024

Z Nové Červené Vody do Bernartic a přes Koblou nad Vidnavkou a Černou vodu zpět
trasa:	Nová Červená voda-Žulová-Uhelná-Dolní Fořt-Bernartice-Boková-Tomíkovice-Kobylá nad Vidnavkou-Černá Voda-Nová Červená voda
délka:	51.2 km
převýšení:	569 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	27.05.2024
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na trase uvidíte

---

Dnes také vyrážíme brzy, v 9:17 jsme nasedli a jedeme směr Žulová, pak Uhlová (kousek od Javorníku. Do Žulové jsme se dokodrcali po kamenité červené turistické. V Žulové je zajímavý kostel sv. Josefa, který má věž ze zříceniny hradu Frýdberk. Rozbila se mi šlapka s kurem, vypadla mi z ní taková malinká matička a tu jsem sehnal právě v Žulové, v místním elektroobchodě "Elektroservis Platoš". Hodná paní mi matičku dokonce věnovala, ještě se najdou hodní lidé.

Stoupání na dnešní první a poslední vyvrcholení bylo náročné, ale po slušném povrchu, oproti včerejšku procházka růžovou zahrádkou. Dojeli jsme do Uhelné, kde byla plánovaná hospoda, ovšem jak jinak, zavřeno. Jeden místní nás poslal k jiné hospodě u pláže lomu Pelnáře, která má sice také zavřeno, ale ochotný hospodský, ač čistil trubky, nabídl lahvové pivo i kávu. Jmenuje se to tu Hospůdka na Pelnáři a včera zde po vítězném hokejovém finále zjevně proběhla bujará oslava, všude tu na zahradě byly rozházené půllitry, vyvěšená vlajka, prázdné lahve od sektu. Do Bernartic z kopce a pak pořád sice do mírného, ale kopce. Zkusili jsme si i singtrek - modrý, ten nejlehčí. V Černé Vodě je plánovaná druhá hospoda, ovšem jak jinak, zavřená. Hodná místní tetka nás poslala do hotelu Rychleby Černá Voda, kde má být určitě otevřeno. Bylo. Jenže zrovna těsně před námi se tam nahrnula banda snad padesáti důchodců a všichni chtěli pivo, kafe, zelenou a jiné pochutiny. Naštěstí slečna servírka byla hodně rychlá a pivo i jídlo bylo téměř hned na stole. Závěr trasy byl nejdříve do kopce (po kamení) a pak z kopce (také po kamení).

Trasa nebyla těžká převýšením, ale náročná na povrchy cest - kamení, šotolina, tráva, kořeny, ale byla moc pěkná přírodou, výhledy a vlasně i příjemným počasím.

Den třetí