Letošní kolování Veselé společnosti bude poblíž Nepomuku v kempu Nový rybník, který je rozprostřen u Nového rybníku pár kilometrů od Nepomuku. V dostřelné vzdálenosti je legendární zámek s klášterem Zelená Hora, proto letošní pobyt bude laděn v duchu knížky a posléze filmu Černí baroni. A možná, že přijde i kouzelník...

Den nultý :: 29.6.2024

Kemp Nový rybník je velký a rozlehlý. Od hospody, která je u vjezdu, k chatce, kterou jsem po příjezdu prohlásil za velitelskou, je to přes 250 m. Jít si do hospody pro pivo, bude téměř celodenní výlet, což jsem si hned po vybalení vyzkoušel, měl jsem hlad a rozhodl se, že si dojdu na oběd. Naše chatky jsou roztroušené skoro po celém kempu, budeme to mít k sobě daleko. Je tu už dost lidí, u naší chatky kempuje partička mladých lidí, kteří mají s sebou i mixažní pult a svůj pobyt pojali jako diskotéku a hrají příšernou muziku. Hrůůůůza!

Postupně jsme obsadili objednané chatky, kromě Smoldy se Sirael, ti si přitáhli svůj domeček na kolečkách. Večer byl brífink, kde jsem vyhlásil novou hru nazvanou "Čo bolo to bolo..." a všichni si vylosovali kterou osobu z Černých baronů budou představovat. Principem této hry je poznat, kdo je kdo, proto se každý musí občas jako ta osoba, kterou představuje, projevit citátem, scénkou, čímkoli. Pak jsme popili a Smolda se hned projevil, že Srnce ukradl telefon a všichni se těšíme na zítřejší první trasu.

V den příjezdu

Den první :: 30.6.2024

Trasa A

Od Nového rybníku do Lovčic a přes Nepomuk zpět
trasa:	Nový rybník-Pod Poudřimem-Vojovice-Klikařov-Neurazy-Bližanovy-Lovčice-Pohoří-Nehodiv-Myslív-Polánka-Kramolín-Želvice-Třebčice-Mohelnice-Čmelíny-Tojice-Dvorec-Nepomuk-Nový rybník
délka:	48.3 km
převýšení:	615 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	30.06.2024
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na trase uvidíte

---

Včerejší popíjení nebylo nijak divoké a všichni jsou ráno na startu v 10 hodin, kdy standardně vyrážíme. Ještě jsme se nechali hromadně vyfotit a frčíme. Začínáme přes Žinkovy, kde je známý zámek, kde se točila Pyšná princezna. Pokračujeme přes Neurazy, Lovčice, kde začíná slušné stoupání a cílem je dnešní první vyvrcholení na kótě 664 m.n.m. Uf, nejvyšší místo letošního zájezdu! Stálo to za to, ale přežili jsme všichni. Projíždíme "bezhospodovou" krajinou, jak je ostatně poslední roky zvykem. Když už jsme byli hladoví, žízniví a s velice nízkou hladinou piva a málem někteří začali hlady okusovat ostatní, si Vašek všiml cyklisty, který si s sebou vezl petku plnou čepovaného piva. Slovo dalo slovo a z cyklisty se vyklubal hospodský, který si byl ve své hospodě pro pivo k obědu. Asi jsme vypadali dostatečně zoufale, že se otočil a dovedl nás k hospodě, kterou kvůli nám otevřel. Načepoval pivo (Kozla!), Srnce udělal střik, z lednice vyndal jemně perlivou vodu, vykouzlil slané tyčky a dokonce nabídl utopence. Sirael neodolala a jednoho nebožtíka si objednala a protože pečivo nebylo, přidala jako přílohu dalšího.

Spokojení, nabumbaní, někteří i napapaní vyrážíme na další část trasy. Před Třebčicemi Smolda píchl, respektivě mu začala ucházet zadní duše a několikrát dofukoval. V Třebčicích se skupina s ucházejícím Smoldou v čele odpojila a jede nejkratší cestou do Dvorců, do jediné otevřené hospody "Občerstvení Vagon". My ostatní jedeme vytyčenou cestou a Do dvorců k nádraží, kde se "Občerstvení Vagon" nachází, jsme dorazili o něco později. Zjistili jsme, že se o žádnou hospodu nejedná, u otevřeného okénka stojí jakáci středně nadaná slečna, která je pomalá, nešikovná a úplně nechytrá. Nakonec jsme se přece jen dočkali, Smolda mezitím vyměnil duši, dopili jsme a dojedli a pospícháme do kempu, kde bude dnes večer veliká oslava ročníku 1964. Dokonce vynecháváme i návštěvu zámku Zelená Hora.

Den první

Ročník 1964. Velmi kvalitní, v tomto roce se narodili samí velikáni. Například Jirka H., Helenka, Viktor a moje maličkost. Dnes večer ty vyjmenované velikány oslavíme. Paní domácí nám na pátou hodinu připravila Grilovačku a raut a v šest hodin my čtyři oslavenci zuřivě grilujeme placaté maso a kdesi v dálce se najednou zjevila skupina přestárlých hipíků vedená Japoncem Pītā Suravu~icheku (ピーター・スラヴィチェク) s obrovským vějířem nad hlavou. Byli boží, jak je patrné s fotografické dokumentace. Japonec Pītā Suravu~icheku zatím vysvětlil, proč je v čele tlupy hipíků, tím, že v roce 1964 byla letní olympiáda v Tokiu. No dobrá. Oznámil, že nám zahrají od Olympiků "Únos", přestože tato píseň je pro hnutí hippies zcela bezcená a vlastně úplně blbá, ovšem Jirka H. a já jsme jí vdechli cosi, co hipíky fascinuje. No tak jo. Zahráli, já si s chutí zařval a pak následovali soutěže pro důchodce, které (prý) budou na příští olympiádě jako ukázkové sporty. Jedna z nich byl boj holemi o zlevněné zboží v Kauflandu. S chutí jsme ze sebe udělali blbce a slabomyslné soutěže absolvovali. Inu, pobavit přátele k nezaplacení... Za odměnu jsme všichni dostali trička s motivem ročníku 1964 a pak následovala bohapustá pijatika a žranice. Pěkně jsme si užili rojeníčka.

4×60