S lidmi se stavárny jsem se mockrát nesešel. Párkrát na Stavařském dunění, jednou jsme zorganizovali sraz skoro celého kruhu v hospodě a jednou jsme se sešli v Blatničce, pouze z těmi, co dnes bydlí v Praze. Tam s hovorů vyplynulo, že by nebylo od věci se sejít na celý víkend. Z Karla vypadlo, že by to šlo na jeho chatě. Kde jí má? Je to trochu dále, na Sicílii. Tak jsme se zasmáli, ale jak stoupala hladina alkoholu, začaly padat návrhy proč bychom nemohli udělat sraz na Sicílii. Slovo dalo slovo a v říjnu L.P. 2024 šest lidí sedí v letadle letící na Sicílii, kde bude na letišti v Catanii čekat Karel a odveze nás na svou "chatu" v městečku Grotte.

Den třetí :: 3.10.2024

Enna

V geometrickém středu Sicílie se nachází městečko Enna, které je známé zejména hradem Lombardia, impozantní středověkou pevností, která se tyčí na nejvyšším bodě města. S rozlohou přes 26 000 m² je jedním z největších hradů v Itálii a pyšní se tisíciletou historií, která sahá ke starobylé sické pevnosti. Tam je náš dnešní cíl. Ještě před odjezdem jsme se vydali na místní trh, kde se prodávalo všelico, téměř od špendlíků po lokomotivy. Prošli jsme celý trh, nakoupili si různé pochutiny a vyrazili směr Enna. Kolem poledne jsme na místě, nakonec jsme zaparkovali na úplně plném parkovišti a zjistili, že hrad je z důvodů rekonstrukce zavřený. Tak smolík. Vydali jsme se na prohlídku města, které je starobylé se stísněnými uličkami a náměstími se spoustou chrámů a kostelů. Od hradu jsme se vydali po Via Roma ke chrámu Duomo di Enna, který je zasvěcený Panně Marii Navštívení, je národní památkou a památkou UNESCO. Nakoukli jsme dovnitř a zírali s otevřenou hu... ústy. Barokní výzdoba nám vyrazila dech, stejně jako téměř nekonečný žebřík nejasného stáří, celý zkroucený do vrtule. Na náměstí Giuseppe Mazziny jsme zakotvili v baru del Duomo, na kávu a pivo. Po Via Lombardia se vracíme k našemu "autobusu" a vyrážíme za dalším poznáním.

Villa Romana del Casale

Další zastávka je naplánována u Villy Romana del Casale. Villa Romana je pozdně římský venkovský obytný komplex nacházející se v blízkosti Piazza Armerina. Spíše připomíná imperiální palác než venkovskou vilu, byla postavena mezi lety 320 a 370 n. l. a následně rozšířena v 5.–6. století. Od roku 1997 je památkou UNESCO. Vila je proslulá skvělými mozaikami, s výjevy z každodenního života a s různými geometrickými vzory. Zaujala nás jedna, kde jsou ženské postavy odděné v cosi, připomínající dvoudílné plavky. Na tabulce u této mozaiky jsme se dočetli, že nešlo o plavkyně, ale o sportovkyně. Předpokládá se, že majitelem byl Lucius Aradius Valerius Proculus Populonius, guvernér Sicílie ve 4. století.

Dnešní den se povedl a plni zážitků jsme po hodině jízdy zpět v Grotte a už se těšíme na klasickou večerní rutinu. Společnou večeři stylem, urvi co můžeš a pak volná zábava s chlastem.

Den třetí