S lidmi se stavárny jsem se mockrát nesešel. Párkrát na Stavařském dunění, jednou jsme zorganizovali sraz skoro celého kruhu v hospodě a jednou jsme se sešli v Blatničce, pouze z těmi, co dnes bydlí v Praze. Tam s hovorů vyplynulo, že by nebylo od věci se sejít na celý víkend. Z Karla vypadlo, že by to šlo na jeho chatě. Kde jí má? Je to trochu dále, na Sicílii. Tak jsme se zasmáli, ale jak stoupala hladina alkoholu, začaly padat návrhy proč bychom nemohli udělat sraz na Sicílii. Slovo dalo slovo a v říjnu L.P. 2024 šest lidí sedí v letadle letící na Sicílii, kde bude na letišti v Catanii čekat Karel a odveze nás na svou "chatu" v městečku Grotte.

Den čtvrtý :: 4.10.2024

Palermo

Asi tak dvě hodiny cesty nás dělí od cíle dnešního programu a tím je prohlídka Palerma, města pro neznalého našince spojeného pouze s mafií a organizovaným zločinem. Dnes je opravdu vedro, jako u nás v nejprudším létě. Palermo je celé rozpálené, nejdříve parkujeme na pobřeží aby Karel mohl vyvenčit pejsky a my se jukli na hospodu Marino Da Minichello, která je vyhlášená přípravou specialit s mořských tvorů. Nebylo to nic moc, ještě měli zavřeno ani jsme si nemohli dát kávu, či něco jiného. Na Italy je moc brzo, jediné otevřené bistro v okolí byla jakási samoobsluha s mimoni u pultu i u kasy. Pejskové jsou vyvenčeni, my napojeni a znovu skáčeme do "autobusu" a míříme do historického středu Palerma. Najít parkování je snad ještě obtížnější než v centru Prahy. Nakonec Karel našel místo, které bylo ve stínu a poloha zaručovala, že tam nějakou dobu vydrží, neboť se Karel rozhodl, že pejskové budou bydlet v autě. Brousíme po historickém centru Palerma, míjíme skvosty italského baroka jako například Teatro Massimo Vittorio Emanuele, což je největší operní dům v Itálii a jeden z největších v Evropě, kostel sv. Augustina v srdci čtvrti Capo, na Via Sant'Agostino jsme prošli trh s látkami, až jsme doputovali ke katedrále Nanebevzetí Panny Marie (Duomo di Palermo), oficiálně nazvaný Bazilika Metropolitana Primaziale della Santa Vergine Maria Assunta. Jedná se o hlavní bohoslužebný prostor města a arcibiskupské sídlo, zařazen do památky UNESCO „Palermo arabo-normanna“. Začal nás trápit hlad. Nedařilo se nám najít vhodnou hospůdku na jídlo, na všech, které jsme při trochu zmateném pobíhání potkávali, nám vždy něco vadilo a nakonec jsme už docela žízniví a hladoví nalezli poněkud alternativní bistro Moltivolti na Via San Giuseppe Mario Puglia. Vybrali jsme nakonec dobře. Jídlo bylo chutné, ne drahé a prostředí příjemné.

Najedení a spokojení pokračujeme v naší krasojízdě ke kostelu Carmine Maggiore, kde jsme vylezli na zvonici a prohlédli si Palermo z výšky. Úchvatná podívaná! Prošli jsme místním trhem, na kterém převažovalo jídlo všeho druhu a pokračujeme kolem kostela Ježíše Krista (Chiesa del Gesù), známým také jako Casa Professa. Jedná se o nádherný příklad pozdně manýrenistické a barokní architektury v Palermu. Pokračujeme na Via Maqueda, po které jsme došli na Quattro Canti, ikonické osmiúhelníkové náměstí, které je také známé jako „Teatro del Sole“ (Divadlo slunce) díky charakteristickému dennímu osvětlení, je proslulé svými čtyřmi barokními fasádami zdobenými fontánami, sochami ročních období, španělskými králi a palermitanskými patronkami. No a to je pomalu konec prohlídky. Dorazili jsme k "autobusu", trochu nervózní, jak to přežili pejsci. Dopadlo to dobře, Fjord i Zweite vyskočili z kufru jako čertíci, vychlemtali vodu, kterou jsme jim sehnali a my můžeme pokračovat v krasojízdě.

Krasojízda se trochu zadrhla. Helena měla v plánu navštívit nějakou vesnici, kde se točil jakýsi kultovní film a tak místo po dálnici jedeme šílenými okreskami, které místy mizely po nánosem bordelu, sesuvy krajnic a výtluky zvící jako chřtány ošklivé příšery. Stmívá se, nakonec do vesnice nejedeme a kodrcáme se do Grotte. Dorazili jsme sice pozdě, ale šťastní, že jsme přežili. Ostatně, co tě nezabije, to tě posílí. Ještě jsme stačili nakoupit, a pak už nic nebrání si trochu užít zbytek večera.

den čtvrtý