S lidmi se stavárny jsem se mockrát nesešel. Párkrát na Stavařském dunění, jednou jsme zorganizovali sraz skoro celého kruhu v hospodě a jednou jsme se sešli v Blatničce, pouze z těmi, co dnes bydlí v Praze. Tam s hovorů vyplynulo, že by nebylo od věci se sejít na celý víkend. Z Karla vypadlo, že by to šlo na jeho chatě. Kde jí má? Je to trochu dále, na Sicílii. Tak jsme se zasmáli, ale jak stoupala hladina alkoholu, začaly padat návrhy proč bychom nemohli udělat sraz na Sicílii. Slovo dalo slovo a v říjnu L.P. 2024 šest lidí sedí v letadle letící na Sicílii, kde bude na letišti v Catanii čekat Karel a odveze nás na svou "chatu" v městečku Grotte.

Den šestý :: 6.10.2024

Naposled jsme se vyspinkali a balíme se k odjezdu. Ještě poslední návštěva u Alfonsa v jeho baru Central, odstěhovat zpět půjčenou postel, uklidit (dokonce jsme chytili a s pomocí pejsků zneškodnili nezvaného nájemníka s krysím kožíškem a dlouhým ocasem) a už jenom zbývá cesta do Catanie, kde bude připravené letadlo domů. Karel na letišti vyzvedává svoji manželku, se kterou si bude užívat zaslouženou dovolenou na zotavenou ze zběsilých pěti dní s námi. Na letišti by to samozřejmě nešlo bez klasického italského zmatku, ale nakonec nás šest sedí v letadle a letíme si domů také odpočinout. Z letadla jsem si ještě vyfotil vrchol Etny lezoucí ze šlehačky mraků, po chvíli sopku Stromboli a šmitec...

Co na závěr? Snad jenom díky všem, kteří těchto pár dní zorganizovali, Karlovi, že poskytl svoji "chatu" a přání abychom si někdy něco podobného zopakovali. Znovu jsem si alespoň na chvíli připadal o pětatřicet let mladší, bezstarostnější a prostě to bylo to moc prima. Doufám, že nadšení se mnou sdílí i ostatní účastníci zájezdu.

Den šestý