Letos k narozeninám Zuzanka dostala romantické pohyby v Rakousku. Vybrala si rakouská jezera a já našel v termínu 31.7. - 4.8. ubytování u Halštatského jezera v městečku Obertraun. Naplánoval jsem tři trasy, měli bychom objet deset jezer. Tak uvidíme.

Den první :: 1.8.2025

Trasa A

Z Obertraun přes Bad Aussee do Altaussee a přes St. Agatha zpět
trasa:	Obertraun-Bad Aussee-Grundlsee-Altaussee-St. Agatha-Obertraun
délka:	49.9 km
převýšení:	728 m
mapa:	1:75 000
profil:
projeto:	01.08.2025
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na trase uvidíte

---

Po hrůzostrašných předpovědích nás ráno vítá sluníčko, sice nesměle, ale statečně se pere s polozataženou oblohou. Vstáváme brzy, uprostřed noci v sedm hodin a proto už v dvět hodin jsme v sedlech. Jedeme podél řeky Traun a míříme do Bad Aussee. Na rozbruslení si trochu zastoupáme, místy až 20%, brnkačka. V Bad Aussee sháníme cykloprodejnu, protože má zapomětlivá milovaná Zuzanka nevzala z domova cykloflašky, čili bidony. Jeden sportovní krám je zavřený, ovšem Zuzanka se ptá místních a ti nás posílají do skutečného cykloobchodu, kde hodná paní nám nejen prodala bidony, ale dokonce nám je vypláchla a naplnila vodou. Vybral jsem si jasně žlutou láhev Rakouského olympijského týmu. Lahve jsme hned zastrčili do držálů a stoupáme nad Bad Aussee, kde nás čekají krásná panoramata. Následuje klesání až k jezeru Grundlsee, kde je plánována první zastávka.

Sedíme v hospůdce Seehotel Grundlsee, pijeme pivo a kafé americano, naproti si prohlížíme krásnou vilu vypadající jako malý zámeček a vychutnáváme krásný klid. Od Grudlesee jedeme ještě k jezru Altauseer a pak následuje nejhorší stoupání celé trasy na kótu 930 m. n. m. Stoupání bylo opravdu strašné, místy jsme tlačili v 17% stoupání v šotolině a rigolech vymletých tekoucí vodou, ale přežili jsme a dospěli k našemu dnešnímu třetím vyvrcholení. Následuje sjezd, sjezd, sjezd... a sjezd až do St. Agathy. To už jsme u Halštatského jezera a začalo pršet. Jedeme podél jezera a Zuzanka pláče, že nemůže fotit, protože má vybitý mobil.

Jakmile jsme se zastavili v dnešní druhé hospůdce jménem Seeraunzn, z deště se stal nefalšovaný slejvák. S chutí si dáváme rakouskou polévku, kde trůní masivní sýrové knedlíky, pak ještě iontový nápoj (pivo) a Zuzanka zelený čaj. Chybí nám osm kilometrů domů, jenže v takovém slejváku, co právě zuří se fakt jet nedá. Čekání zkrátilo další pivo a pak se nebe konečně zklidnilo a za drobného mrholení dojíždíme domů, kde nás zdraví naši domácí, roztomilí rakouští důchodci.

1. den v obrazech