No, to byla akce! Představte si tlupu asi čtyřiceti (plus mínus) mužů, žen a dětí všech věkových kategoriíí, která se najednou rozhodne, že nejlepší strávení víkendu 28.-29.5.2005 je plavit se po řece. Ta chudák řeka se jmenovala Sázava. No jo, ale to nikdo z té tlupy netušil, že těch čtyřicet (plus mínus) lidí, žen a dětí bude jen zrnko písku (a úplně malinké) z té písečné bouře ostatních stejně postižených tlup, které spustili své i půjčené kanoe, rafty a kajaky do ubohé řeky téměř ve stejný čas.
Přesto se vodácký víkend vydařil a naše tlupa byla unešená, jak všechno klapalo a vycházelo...

Den nultý...

Hlavní organizátor Smolda (Cestovní kancelář KOLDA KOURS), všechno výborně zorganizoval včetně krásného počasí a tak se celá tlupa mohla v pátek 27. května začít sjíždět v Prosečnici, kde jsme si vybudovali základnu na zahradě u Alenky. (Dodnes se divím, že si tu zběř pustila na evidentně udržovanou zahrádku). Kolem osmé hodiny večerní bylo tábořiště vybudováno (stany od pidi až po stavby připomínající hangáry pro hydroplán), gril na klobásky postaven, soudek piva naražen, lahev slivovice pro Helču odjištěna a lahve vína pro nepivaře připraveny k použití. Večer se povedl. Klobásky byly vynikající (opět sláva Smoldovi), pivo jako křen, slivovice smrtelně voňavá a dobrá a vínečko prý taky (i když prý po něm ráno trochu bolela hlavička, ale to asi nebylo značkou, nýbrž množstvím)

27.5. - příjezd, pivo, víno, ženy a zpěv

A nejdřív trochu mapiček, aby bylo jasno, kudy jsme se plavili. Naše trasa byla Týnec nad Sázavou - Pikovice. A aby nám nic neuniklo, vzali jsme to hned dvakrát.

Mapičky

Den první...

V sobotu ráno jsme svižně vstali, zabalili a spořádaně se (i když po včerejšku někteří lodníci mírně malátně) vydali na vlakovou zastávku. Tam malátnost spadla, protože jeden velmi šikovný mladý muž vymámil z pootevřené hospody pivo. Pak jel vlak a za chvíli jsme vystupovali v Týnci. Bohužel s námi ještě další milion lidí. A celý ten dlouhý lidský had směřoval do okrouhlé budovy půjčovny námořních potřeb.
Po nevelkém zmatku jsme vyfasovali vše potřebné (rafty, pádla, vesty pro děti a Petru Karáskovou) a hupky do vody...eeh...tedy na vodu. Kupodivu nám to všem šlo jako po másle, bravurně sjížděli jeden jez za druhým, vyhýbali se dopravním zácpám, které byly vydatné jako na Jižní spojce v ranní špičce a vůbec se moc dobře bavili.
Na polední přestávku jsme zastavili v Kamenném Přívozu a hupky dupky do (prý) vyhlášené vodácké hospody. Uuh, to bylo tedy něco! Vrátil jsem se do ranně studentských let, kdy světem vládly restaurace 4. cenové skupiny spravované soudruhem Paroubkem a v nich ukoptěný, nervózní a nerudný personál a smažáky na vyjetém oleji. Paráda! Po smažených žampionech by zaplesal kdejaký žlučníkář. Objednaná polévka vůbec nepřiletěla, svíčkovou nechtěl Viktor ani zaplatit a na opatrné objednání kávy, umaštěný číšník reagoval: "To nevidíte, že nemám čas! Teď nosím jídlo!". Vřele doporučuji všem masochistům a nebo těm, kterým se stýská po dnech kdy zítra znamená včera.
Po vydařeném obědě jsme se znovu nalodili a plavali a plavali a plavali... až do Pikovic.
A večer jsme namazali spálená těla z vnějšku i zevnitř. Přibylo a zároveň ubylo několik lidí a notně ubylo v sudu. A kolem deváté večer sud vyschl.

28.5. - sobota

Den druhý...

V neděli ráno jsme všechno sbalili, v rámci možností uklidili a po vlastních osách jsme odjeli do Týnce.
Trochu jsme proházeli posádky, aby byla nějaká změna. A byla sranda. Po několika vodních bitvách všichni proti všem nám ani nebylo takové horko i když slunce pálilo jako blázen. Řeka byla jiná než včera, méně vody a méně kalu. I lidí bylo méně. Někteří silní jedinci (nebo masochisti ?) se šli opět najíst do "vyhlášené" hospody, ti slabší (nebo chytřejší ?) si koupili rohlík a něco k tomu.
Pod Kamenným Přívozem je řeka obvzlášť romantická. Kolem břehů na všech možných, nemožných až neuvěřitelných místech stojí chaty, chatičky, boudy a boudičky. V drtivé většině s viditelnou láskou udržované. Pouze jsem si lámal hlavu, jak tam osadnící dostávají sebe a bagáž.
V Pikovicích jsme opět vše vrátili, v cukrárně dali kávičku a vláčkem zpět do Týnce a pak unavení, zblblí sluncem, špinaví ale šťastní do svých domovů.

29.5. - neděle

Ahóóóóóóóóój!