Články: Jizerské hory 2015

Jizerské hory 2015

Druhé letošní romantické pohyby se odehrají v Jizerských horách. Dostal jsem k narozeninám pobyt v penzionu Černá říčka ve stejnojmené vesničce u Desné v Jizerských horách. Termín byl vybrán od 1. srpna. Podle mapy okolí vypadá zajímavě, trasy budou sice trochu náročnější, ale určitě si užijeme rojeníčka.

1.8.2015 :: Něco na rozjezd

Z Černé Říčky podél Polských hranic a zpět
trasa:	Černá Říčka-Horní Polubný-kolem Polských hranic-Horní Polubný-Černá Říčka
délka:	18.7 km
převýšení:	455 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	01.08.2015
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Z Černé Říčky vystoupejte do Horního Polubného a zde se dejte po cyklostezce 22. Sjedete z kopce, napojíte se na 3085 a pak odbočte na 3020. Cesta vede lesem podél Jizery a Polských hranic a vede kolem vrchu Bukovec až k Chatě pod Bukovcem. Odbočte na cyklostezku 22, s kopce sjedete do Horníhu Polubného a pak až do Černé Říčky.

Na cestě uvidíte

Už kolem jedné hodiny po obědě jsme byli na místě. Uvítal nás velmi milý personál, hned nás ubytoval a my mohli vyrazit na první výlet. Sundal jsem kola z auta, Zuzanka zatím trošku vybalila, převlékli jsme se do cyklistického a šlápli do pedálů. Do kopce. Jak jinak, když jsme na horách. Protože jsme trénovaní, do Horního Polubného jsme vylétli jako nic a pak čekal sjezd až k Jizeře. Podél Jizery (kterou ovšem zahlédneme skrz stromy jen občas) jedeme krásnými lesy a kocháme se. Na rozdíl od Krušných hor potkáváme potůčky mířící do Jizery. trochu si opět zastoupáme, tentokrát je to náročnější, jedeme po kamenité cestě, ale jsme odměněni krásným výhledem přes "pralouku" na Jizerku. Zastavujeme, vytahujeme obložené chleby a na krásném místě se najíme. V Chatě pod Bukovcem zastavujeme, já si dávám pivo (Krušovice - mňam), Zuzanka jako vždy nic, jenom se kochá okolní přírodou. Další cesta je z kopce, až do Černé Říčky. Míjíme několik bývalých vojenských pevnůstek.

Večeře byla velmi chutná, personál potvrdil, že je milý, ochotný a schopný. Čepují výborné pivo, nevadilo jim, že si večer otevřeme vlastní přivezené víno, myslím, že to bude výborné...!

1. den

2.8.2015 :: Do Polska

Z Černé Říčky do Polska a přes Jizerku a Smědavu zpět
trasa:	Černá Říčka-Kořenov-Mítiny-Orle (Polsko)-Jizerka-Smědava-protržená přehrada-Desná-Tanvald-Černá Říčka
délka:	49 km
převýšení:	1208 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	02.08.2015
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Z Černé Říčky vyšlapete kopec do Horního Polubného, kolem kostela sv. Jana Křtitele vede cesta z kopce kolem nádraží po cyklostezkách 22, pak 3085 a pak 3020. Jedete kolem železniční zastávky Harrachov a odbočíte po zelené turistické a dojedete na Polskou hranici. Cesta je pořád do kopce a spíše ne moc zpevněná a kamenitá. Polskými lesy po cyklostezce 2, posléze po ER-2 až dojedete do bývalé sklářské osady Orle. V bývalé hájence je udělaná sympatická hospůdka, celkově je tu hezky. Pak Odbočte podél Jizery na cyklostezku 13 a dojedete až na hranice. Přejdete Karlovský most přes Jizeru, pak s kolem v ruce vystoupáte po dřevěných schodech a po velmi kamenité cestě (žluté turistické) jedete až na Jizerku.

Jizerka je moc hezké místo s roztroušenými chalupami, penziony, hospůdkami... Najeďte na cyklostezku 22, Hřebenovka a po asfaltové cestě jedete např. kolem Hnojového domu až na rozcestí, kde se dáte po červené cyklostezce a pak po zelené turistické až na Smědavu. Cesta pokračuje dále po cyklo 22 a pak po 3018. Až narazíte na cyklo 3020, která je zároveň žlutá turistická, dejte se po ní a dovede vás až k protržené přehradě na Bílé Desné. Pokračujte po 3019 až do Desné, pak po silnici č. 10 až do Tanvaldu. Pak zpátky vystoupat do Desné a na závěr do Černé Říčky.

Na cestě uvidíte

Snídaně byla dobrá a vydatná. Na dnešní cestu budeme potřebovat hodně síly. Slunce tak úplně nesvítí, je trochu schované, ale to se určitě podá. Kolem desáté jsme šlápli do pedálů a jedem - směr Polsko. Cesta na hranice byla zábavná, ale náročná. Vystoupali jsme po kamenitých cestách až k železniční zastávce Harrachov. To už je na hranice co by kamenem, ale pořád do kopce. Potkáváme rodinku - táta, máma a dvě malé děti, jedno myslím bylo na tyči - šlapající v našem směru, děti se držely statečně, ale pořád měly nějaký problém. Soucítili jsme s rodiči a říkali si: "Zaplať pánbu, že už toto máme za sebou..."

Ani jsme se nenadáli a je tu Polsko. Cesty se kvalitou moc nezměnily (lehce kamenité), ale jsou po rovině. V pohodě jedeme pěknými polskými lesy, potkáváme pár turistů a cyklistů. Za chvíli se les rozestoupil a před námi se otevšel výhled na bývalou sklářskou osadu Orle (tehdy Karlsthal). Z původních domů se zachovala pouze hájenka, ze které je dnes hospoda. Moc hezké místo. Chvíli fotíme a pak pokračujeme zpět do Čech. Jsme u mostu přes Jizeru. Odtud cesta pokračuje dřevěnými schody, vláčíme přes ně kola, schody končí, ale jet se stejně nedá. Ještě chvíli vedeme, ale kolem je krásně, tak nám to zase tolik nevadí. Najednou se před námi otevřelo panorama Jizerky. Jedeme kolem moc hezké hospůdky, to nešlo nezastavit! Já si dal pivo, Zuzanka mrkev, nastudovali jsme další cestu a kochali se krásou okolo. Další cesta až na Smědavu proběhla v klidu a pohodě, doplnění 12° iontů bylo příjemné a tradá na protrženou přehradu!

Ještě než jsme dojeli na přehradu, potkali jsme bandu lidí, rodiče s dětmi. My šlapeme po kamenité cestě strmě nahoru, funíme a z druhé strany se proti nám řítí tatínek s připojeným kočárkem. Říkal jsem si, že to nemůže dopadnout dobře. Nad hrozivě poskakujícícm kočárem a řítícím se tatínkem drželi ochranou ruku snad všichni svatí, ovšem nad malou holčičkou napodobující svého tatínka bohužel ne. Rozmázla se po kamenech jak široká tak dlouhá. Naštěstí to odnesla jen pár oděrkami a šokem. Maminka začala ječet, ostatní děti se rozplakaly a další dospělí, patřící k bandě, se shlukli kolem havárie, začali radit, opravovat kolečko, tišit maminku i rozpláclou holčičku. Kamikadze tatínek s kočárkem už byl pod kopcem a určitě nadával, kde všichni jsou. Už po druhé dnes si říkáme: "Zaplať pánbu, že už toto máme za sebou..."

čteme si na poutači povídání o protržené přehradě, prohlížíme si dobové fotografie a běhá nám trochu mráz po zádech. Představa 260.000 kubických metrů valící se vody do údolí a v cestě stojí jen Desná, opravdu není příjemná. Potkáváme zde dost lidí, neštěstí asi táhne... Zajeli jsme si do Desné a pak na nějaké nákupy do Tanvaldu. Cestou zpátky jsem napůl přetrhl řetěz. Nové nářadíčko na opravu se ihned pokazilo. Co teď? Zastavil se u nás kolega cyklista, bohužel na řetěz nemá nářadí. Odjel, ale za chvíli byl zpátky, že kousek je cykloservis. Dotlačil jsem kolo k baráčku, kde skutečně byla cykoprodejna i s telefonem. Jenže to vyzvánělo a nikdo nebyl na příjmu. Zhodnotil jsem tedy ještě jednou stav řetězu. Nýtek byl v jednom článku napůl vypadlý, řetěz ještě držel pohromadě. Rozhodl jsem se, že trasu dojedu. Na velmi lehký převod jsme se plazili do kopce směr Černá Říčka a nakonec doplazili. Ještě před večeří jsem řetěz opravil.

Večer jsme si zpříjemnili šampaňským, které jsme popíjeli ve vířivce. Skvělá relaxace! Den se prostě vydařil!

2. den

3.8.2015 :: Okruh po hřebenech

Z Černé Říčky přes Jizerku a Smědavu do Josefova Dolu a zpět
trasa:	Černá Říčka-Jizerka-Smědava-Josefův Důl-Marjánskohorské boudy-Souš-Černá Říčka
délka:	42.5 km
převýšení:	1036 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	03.08.2015
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Do Horního Polubného je to do kopce a po cyklostezce 22 na Jizerku též. Před Hnojovým domem odbočte po červené turistické a jedete kolem vrcholů Věžní skály (1018 m n.m.), Pytlácké kameny (975 m n.m.), Český vrch (918 m n.m.) a Zelený kámen (933 m n.m.). Napojíte se na cyklo 3018, pak na zelenou turistickou až dojedete na Smědavu. Pak kolem vrchu Jizera (1122 m n.m.) po červené turistické až k občerstvení Knajpa, kde odbočte na 22 a pak na 3022. Odbočíte na červenou turistickou a přes hájovnu Peklo dojedete do Josefova Dolu. Potkáte Čertovy kameny se Skalní vyhlídkou, kde byla před 2. světovou válkou známá výletní restaurace. Je tu pěkný výhled do okolí a na hráz vodní nádrže Josefův Důl. Projedete Josefovým Dolem a pak stoupáte a stoupáte a stoupáte po cyklostezce 3020 a posléze po 3019 až k protržené přehradě na Bílé Desné.

Další cesta vede po žluté turistické k silnici vedoucí kolem přehrady Souš. Pokračujte po silnici č. 290 a otevře se před vámi krásný výhled do údolí na Černou Říčku, kde etapa končí.

Na cestě uvidíte

Dnešní trasa bude po hřebenech přes Jizerku, Smědavu a kolem vrchu Jizera. Slunce svítí od rána, dnes bude velmi krásně. Snídaně byla opět chutná a vydatná; i na svačinku zbylo. Dobře naladěni kolem desáté šlápneme do pedálů a jedeme. Počasí nám opravdu přeje, je krásně, slunce svítí, teplota ještě přijatelná, nebe téměř bez mráčku. Na Jizerku je to pořád do kopce, ale my, trénovaní olympionici, jedeme jak vítr. Ani jsme se nazapotili. No, trochu jo, ale to nestojí za řeč. Na Jizerce v Chatě pod Bukovcem doplňuji 12° ionty a Zuzanka nasává sluneční paprsky. Posilněni šlapeme dále. Až na Smědavu cesta pohodová, klidná, málo lidí. Naprostá pohoda. Na Smědavě jsem přetrhl řetěz. Ještě, že jsem si dal do brašny nové nářadíčko! Doplňuji 12° ionty, Zuzanka mrkev a opravuji. Musím vyměnit pár článků řetězu, které jsou nějaké pošamšané. O jedno pivo později je hotovo a pokračujeme dále. Jedeme kolem vrcholu Jizera (1122 m. n m.) a vidíme údolí Bílé Smědé, je to pěkné.

Rozhodli jsme se, že trochu změníme trasu. Zajedeme se podívat do Josefova Dolu. Přijíždíme přes hájovnu Peklo; je to tu jak v pohádce. Jedeme pořád z kopce a otevřelo se před námi krásné místo Čertovy kameny se Skalní vyhlídkou. Chvíli jsme se kochali výhledem. Spustili jsme se do údolí, kam jsme se ze Skalní vyhlídky koukali, teplota o několik stupňů stoupla. Honem zaze do kopců! Přání se nám splnilo. Z Josefofa dolu vede cesta do takového kopce, že mi nestačil převod 2 na 1. Protože mám neseřiditelný přesmykač a jedničku na něm nepřehodím, musel jsem v tom šíleném stoupání zastavit. Zuzanka kolem "přefrčela" s převodem 1 na 1 a zpívala si do rytmu. Vyšplhali jsme opět k protržené přehradě, tentokrát z druhé strany. Vybalili jsme gáblík a poobědvali. Je opravdu vedro, Zuzanka se rozplácla na sluníčku, já šel detailněji prozkoumat torzo protržené přehrady.

U přehrady Souš znovu zastavujeme na doplnění iontů. Je krásně. Slunce svítí jako blázen, odpoledne bez mráčku, v hospodě hotelu Montanie čepují Svijany, co víc si přát? Pak jsme se zastavili na hrázi Soušské přehrady, je zde zajímavý hrázný domek. Už jsme kousek od Černé Říčky. Ještě jsme se pokochali krásným výhledem a frčíme serpentýnami až do penzionu.

3. den

Krmě k večeři byla opět velmi dobrá. Příjemně naladěni jsme vyrazli na večerní procházku kolem Černé Říčky. Zapadající slunce bylo velmi romantické, procházka velmi příjemná. Večerní pohoda byla trochu zkalená tím, že se ve vířivce zkazila voda.

Večerní procházka

4.8.2015 :: Výlet na kraj Krkonoš

Z Černé Říčky do Pasek nad Jizerou a zpět
trasa:	Černá Říčka-Horní Polubný-Příchovice-Hoření Kazdice-Paseky nad Jizerou-Horní Kořenov-Horní Polubný-Černá Říčka
délka:	26.9 km
převýšení:	852 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	04.08.2015
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Horní Polubný je první zastávka na trase. Je zde pěkný kostel sv. Jan Křtitel. Další cesta vede po cyklostezce 3018 do Kořenova a pak do Příchovic, kde se rozhodně zastavte u rozhledny Maják. Je součástí "komplexu" U Čápa. V podnoži rozhledny (autorem je Ing. Arch. Rajniš), která je dřevěná a celkově velmi povedená, je muzeum doby Jár(d)y Cimrmana. I zde zanechal tento velikán svoji nesmazatelnou stopu. Cesta pokračuje pořád po cyklo 3018, kolem vrchu Hvězda (959 m n.m.). Na rozcestí Na Perlíčku odbočíme na cyklostezku K3, 3085, která vede po honí části lyžařského areálu Paseky nad Jizerou. Jsou zde krásné výhledy směrem do Krkonoš. Projedeme skrz Paseky nad Jizerou a sjíždáme po cyklostezce 22, K3 až dolů k Jizeře.

Další cesta se kroutí lesem, po vrstevnici až do Horního Kořenova a Horního Polubného. Z trasou se rozloučíme sjezdem do Černé Říčky.

Na cestě uvidíte

Bohužel je tu poslední den. Dnes máme naplánován ještě jeden výlet a to do Pasek nad Jizerou, kam jsme jezdili na lyže k Tomíčkům. Zabalili jsme, věci nastěhovali do auta a vyrazili. Jako každý den stoupáme do Horního Polubného a odbočujeme směrem na Příchovice. Máme naplánováno zajet se podívat na rozhlednu Maják, kde by mělo být i muzeum doby mistra Jár(d)y Cimrmana. Prohlédli jsme si muzeum, vyšplhali na rozhlednu, stavili se v hospodě U Čápa a jedem dál. Teplota stoupá. Je už pěkné vedro. Stoupáme do lesů, jedem kolem vrcholu Bílá skála a jsme na cestě vedoucí kolem horních stanic vleků v Pasekách. Je odtud krásný výhled po krajině. Dojeli jsme do Pasek a v restauraci Na Buďárce si dávám pivo. Zuzanka zatím schání vodu, která nám pomalu dochází. Z Pasek vede pěkný sešup až do údolí Jizery. Jedeme hlubokými lesy, občas skrz les vidíme Jizeru, moc hezká cesta. V Kořenově jsme zabočili do opuštěného areálu podél Jizery a našli místo na gáblík. Zuzanka i vlezla do vody. Najedli jsme se a stoupáme do Horního Polubného. Fakt je pěkné vedro, musím se ještě zastavit v restauraci Márt na doplnění iontů. Čepují tu Budvar, docela dobrý.

Hodný personál penzionu nás ještě pouští do volného pokoje abychom se osprchovali, jenže neteče voda. Díky suchu, které provází celé léto a protékajícímu záchodu, je penzion bez vody. Tato lapálie samozřejmě nemůže zhatit celkově výborný dojem z celého penzionu a hlavně z milého, šikovného, ochotného a obětavého personálu. Bylo to super! Užili jsme si to - i když celí upatlaní, ale spokojení - sedáme do auta a jedeme domů...