Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Punkevní jeskyně s možností plavby na podzemní říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna propasti Macocha, Kateřinská jeskyně, která je známá unikátními hůlkovými stalagmity, Jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou, Sloupsko-šošůvské jeskyně, tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi a Jeskyně Výpustek s bohatou vojenskou historií. K narozeninám jsem dostal čtyřdenní pobyt v městečku Sloup v historickém hotelu Broušek. V Moravském krasu jsem nikdy nebyl - tak hurá, kola na auto a jedem...

Den první :: 22.6.2016

Ze Sloupu v Moravském krasu do Senetářova a zpět
trasa:	Sloup-Šošůvka-Holštejn-Lipovec-Senetářov-Krasová-Ostrov u Macochy-Sloup
délka:	26.7 km
převýšení:	508 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	22.06.2016
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Cestou do Sloupu jsme v Brně poněkud zabloudili. Navigace naprosto zešílela, silnice po kterých jsme jeli, v mapách neměla a dálkové návěsti jsou v Brně stejně na hovn@ jako všude jinde v Čechách a na Moravě. Několikrát jsme Brno obkroužili a nakonec se konečně strefili na výpadovku, kterou naše zešílevší navigace akceptovala a začala smysluplně navigovat. Do hotelu Broušek jsme dorazili skoro až ve dvě hodiny odpoledne a na první naplánovaný výlet vyrážíme kolem třetí. Asi po pětistech metrech se silnice zvedla do parádního stoupání a Moravský kras nám dal vědět, že tu nejsme na brigádě. První jeskyně, na kterou jsme narazili byla Lidomorna, nacházející se ve skále, na které se tyčí zřícenina hradu Holštejn. Na skálu jsme se neškrábali, přesto jsme zahlédli kus hradní zdi.

Při cestě autem po dálnici jsem si odběhl ulevit do lesa, kde jsem musel překročit nějaký bludný kořen, protože cestu na bývalou vápenku Velká dohoda jsme strefovali na třikrát. Nakonec jsme ji našli. Od vápenky jedeme třešňovou alejí. Samozřejmě, že jsme se nacpali k prasknutí. Vynikající, sladké, křupavé třešně...

Zajeli jsme do Senetářova, kde stojí moderní kostel postavený v 70-tých letech 20. století. V Ostrově u Macochy jedeme kolem jeskyně Balcarka a obdivujeme větrný mlýn - dnes je z něj rekreační objekt. Stavíme v restauraci Na starých časech, já doplňuji 12° ionty a Zuzanka kofein.

Příjemná tečka za dnem byla večeře v hotelu - jedním slovem: luxusní!

1. den

Den druhý :: 23.6.2016

Ze Sloupu v Moravském krasu k Macoše, do Jedovnice a zpět
trasa:	Sloup v Moravském krasu-Macocha-Skalní Mlýn-Vilémovice-Jedovnice-Podomí-Krásensko-Kulířov-Rozstání-Baldovec-Holštejn-Šošůvka-Sloup
délka:	49.4 km
převýšení:	1151 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	23.06.2016
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Snídaně byla - jedním slovem: luxusní! Chvíli před desátou hodinou vyrážíme směrem Punkevní jeskyně a Macocha. Cesta vede neustále mírně z kopce, kroutí se mezi skalami, hustým lesem a je tu pěkná zima. Dorazili jsme k lanovce k "horní" prohlídce Macochy a po sto metrech jsme u vstupu do Punkevních jeskyní. Chceme si zamluvit prohlídku na sobotu, ale paní pokladní nám sdělila, že sobota je plná. Když viděla naše pohledy vzor "smutný pes", podívala se do kompjútru a sdělila nám, že má dvě volné místa dnes v 11:00 hodin, což je za 30 minut. Hurá, jdema do jeskyní! Oblékli jsme na sebe, co jsme měli v taškách a přesně v 11:00 jsme připraveni.

Exkurze do Punkevních jeskyní a Macochy byla naprosto a úplně, ale opravdu úplně SUPER! Prošli jsme několik "dómů" s krápníkovou výzdobou, s milou slečnou průvodkyní a skupinou příjemných starších Slováků a pak to přišlo! Za zvuků vážné hudby (znalci tvrdili, že je to Wágner) jsme vstoupili na dno Macochy. První pocit: Zelený Avatar! Úplně jsem viděl snovou planetu ve filmu Avatar, ale v milionech odstínech zelené. Hledal jsem, kde jsou ty létající potvory, odkud na nás vykouknou. Asi po čtvrt hodině zírání nás naskládali do lodiček a vypluli jsme po Punkvě na další část prohlídky. Chvílemi to byl docela adrenalin, když mne skála málem sejmula a donutila k naprosto akrobatickému prohnutí těla a všech končetin; vůbec jsem netušil, že moje klouby mají takovou míru volnosti. "Kapitán" plavidla nás ještě zasypával výkladem, který byl prošpikován suchými hláškami anglického humoru. Zavaleni zážitky jsme poněkud zmražení 7 °C z podzemí, vystoupili z lodičky a chystáme se na další část trasy. Nezapomeňte se podívat na fotografie, které jsou umístěny u trasy - stačí stisknou žlutooranžovou šipečku a popis trasy i s fotkami se spustí.

Jedovnice. Další zastávka. U místních vietnamců si kupuji tříbarevnou propisku pro zapisování do mého deníčku. Na břehu u rybníku jsme narazili na příjemnou hospůdku se zahrádkou. Koupil jsem si pivo, sedli jsme si na kamenné schody přímo k rybníku a zdlábli naše svačinky. Posilněni pokračujeme do lesů. Moc pěkná cesta. Krásné počasí, krásná lesní cesta, nikde ani živáčka. Co více si přát.

Opět nás čekala špičková večeře a moc dobré víno. Dnešní den jsme si opravdu, ale opravdu užili!

2. den

Den třetí :: 24.6.2016

Ze Sloupu v Moravském krasu do Boskovic a zpět
trasa:	Sloup-Vavřinec-Petrovice-Rájec-Jestřebí-Bořitov-Černá Hora-Krhov-Skalice nad Svitavou-Boskovice-Žďár-Petrovice-Sloup
délka:	52.4 km
převýšení:	1019 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	24.06.2016
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Dnešní snídani jsme si objednali na 8:00 hodin abychom vyrazili dříve. Dle rosničkářů se má teplota vyšplhat až někam k supertropickým 36 °C. Před půl desátou máme sbaleno a vyrážíme. První záchytný bod je Černá Hora, pivovar; dorazili jsme před jedenáctou hodinou - pivovarská hospoda měla ještě zavřeno. Obkroužili jsme Černou Horu a přesně úderem jedenácté vcházíme do hospody. Samotná hospoda mne trochu zklamala, hráli si na velké hogo-fogo, koukali se na nás, na cyklisty, trochu skrz prsty a více se věnovali evidentním snobům, kteří si nadšeně objednávali předražené jídlo a pití. Pivo ovšem měli docela dobré.

Teplota stoupá, ani lísteček se nepohne. Nejdříve bylo horko, pak vedro a když jsme dorazili do Boskovic, bylo jako v pekle. Vyšplhali jsme se až k Boskovickému hradu. Na prohlídku jsme nešli, protože byla jen z průvodcem a na to jsme neměli čas. Udělali jsme pár fotek přes mříž a jedeme dál. Na konci Boskovic jsme narazili na kemp, který měl sice zavřeno, ale pan správce, když viděl mé žíznivé oči a jazyk až u pupku, slitoval se a natočil mi pivo. Sice Starobrno, ale jen zasyčelo. Musíme se připravit na veliké několikakilometrové stoupání do lesů.

Stoupání jsme přežili, naštěstí vedlo lesem, kde bylo podstatně chladněji. Kopeček to byl vskutku pěkný - dlouhý, únavný, jak se říká: dlouhej a podlej... Na kraji lesa zastavujeme a za krásného výhledu dojíme svačinky. A to už je cíl co by kamenem. Večer za námi přijeli brňáci - Hanka s Vítkem a vzali s sebou také Irenu. Dali si s námi večeři, popili jsme moravské vínečko, popovídali; bylo to velmi milé.

3. den

Den čtvrtý :: 25.6.2016

Ze Sloupu v Moravském krasu k vyhlídce na Macochu a zpět
trasa:	Sloup-Skalní Mlýn-Aroštov-Lažánky-Rudice-Jedovnice-Vilémovice-vyhlídka na Mcochu-Ostrov u Macochy-Sloup
délka:	33 km
převýšení:	634 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	25.06.2016
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Ráno jsme museli pokoj vyklidit do 10 hodin, hotel se totiž připravuje na svatbu. Všechno bylo zabalené do růžových mašliček. Podle předpovědi má být zase takové vedro jako včera. V plánu máme návštěvu Sloupsko-Šošůvských jeskyní. Taková perlička. Hotel, kde jsme bydleli, založil pan Broušek, který Šošůvské jeskyně objevil a prozkoumával. Dnes ho vlastní jeden z jeho potomků. Prohlídka byla moc pěkná, nebojím se říci, že o chloupek lepší než samotné Punkevní jeskyně. Tam je ovšem Macocha a plavba na lodičkách. Prováděl nás mladík, který nám docela podrobně vyprávěl o celé historii jeskyní i o jednotlivých krápnících. Prohlídka byla dlouhá, ale zajímavá. Nezapomeňte se podívat na fotky, které jsou u popisu trasy. Vracíme se zpátky k hotelu, ale proto abychom odbočili na cestu k Macoše. Tentokrát jsme jen projeli kolem a obkružujeme celý skalní masiv a přes Rudice (kde jsme si prohlédli větrný mlýn, dali pivo a kávu, nasvačili se) míříme k vyhlídce odkud je vidět do Macochy. Ať ji vidíme i ze shora. Jsou tam dvě vyhlídky, jedna vysoko kde není skoro nic vidět a jedna podstatně níže, zde je výhled zajímavější.

Zbývá už jen pár kilometrů a letošní první romantické pohyby končí. I když nás zastihlo vražedné vedro kolem 36 °C, Moravský kras je moc krásné území. Pro kola náročné terény, ale pořád lze jezdit kolem padesáti kilometrů denně. Cestou je toho spoustu k vidění, krásně opravené kostely, krasové jeskyně, malebná příroda, skály... Odjíždíme naprosto saturovaní a spokojení.

4. den