Tak jsme si řekli, že na Velikonoce vyjedeme někam zajezdit si na kole. Vybral jsem Máchův kraj, okolí Bezdězu. V Bělé pod Bezdězem byl volný Penzion Diana, sice jen od pátku do neděle, ale to nevadí, užijeme si tři výlety a na Velikonoční pondělí už budeme doma. Alespoň ani letos nevynechám pomlázku. Na Velký pátek vyrážíme...

19.4.2019 :: Den první

Z Bělé pod Bezdězem k Máchovu jezeru a zpět
trasa:	Bělá pod Bezdězem-Bezděz-Doksy-Máchovo jezero-Břehyně-Vrchbělá-Bělá pod Bezdězem
délka:	45.5 km
převýšení:	521 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	19.04.2019
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Cesta byla strašná. Uzávěrky na mladoboleslavské dálnici, uzávěrka na silnici do Bělé - jízda po jedné polovině silnice na semafor. Po krásných dvou hodinách máme 77 kilometrů za sebou. S paní domácí jsem byl domluven, že se ubytujeme až po výletu, ale v penzionu byla paní uklízečka, která nám neomylně odemkla jeden apartmán, který byl skutečně náš. Nastěhovali jsme se a vyrazili na první výlet na Bezděz, který je nejzachovalejší Přemyslovský hrad a pak kolem Máchova jezera.

Na Bezděz jsme vyšlapali kam jsme mohli, pak už nemohli a tak jsme si kola vyvedli. Podlehl jsem totiž mylné představě, že se dá ze shora sjet jinou cestou. Samozřejmě to byla chyba. Stejnou cestou jsme si kola opět svedli. Byl jsem samozřejmě za pitomce. Zuzanka cestou dolů sbalila jednoho důchodce, který ochotně poponášel její kolo skoro až dolů. Jakmile jsme mohli, nasedli na kola a po červené turistické zvané Máchova cesta jsme dojeli až do Doks a k Máchovu jezeru. Sice pořád trochu z kopce, ale písek, kořeny, popadané kmeny. U Mácháče jsme později, než jsme mysleli. Přemýšlíme o tom, že si cestu zkrátíme, nakonec jedem po původní trase. Je tu plno lidí, dětí a psů. Jede se pomalu a Zuzanka už začíná být nervózní, že se do Bělé vrátíme bůhví kdy. Na špici Mácháče jsem zabočili k apartmánovému hotelu Lebeda, ke kterému se Zuzanka kdysi nějak projekčně zapletla. Místo skvělé, architektura taková moderní, trochu bezpohlavní, ovšem pro snoby jako dělaná. Pár jsme jich viděli, rychle pryč!

Kroužíme kolem jezera, cesta je buď samý písek nebo bahno. Projíždíme skrz různé slatiny, bažiny... Docela hezké. Jsme ovšem pomalejší než bychom měli být. Na sedmadvacátém kilometru je plánovaná zastávka v bistru U Leknínu. Přivítala nás padesátimetrové fronta, která se po deseti minutách hnula asi o centimetr. Pár šťastlivců si odnáší konouty zmrzliny velikosti Eiffelovy věže. Pak jsem zjistil, že nemají ani točené pivo a bylo rozhodnuto, jedeme dále. Ponořili jsme se do pěkných lesů, sice trochu do kopce, ale jde to, jde to, Imhotep... Dorazili jsme k zábavnímu parku na Vrchbělé a pak už jenom sjezd, trochu stoupáníčko a jsme doma, tedy vlastně v penzionu Diana.

Paní domácí jsme pobavili vyprávěním o našem cestování na Bezděz. Pak už jen vybalit naší pánev "Pamelu" a vařit a vařit a vařit... a pak to všechno sníst. Na závěr bylo Zuzančino překvapení: šampáňo s jahodami.

Den první

20.4.2019 :: Den druhý

Z Bělé pod Bezdězem na hrad Houska a zpět
trasa:	Bělá pod Bezdězem-Valdštejnsko-Vojetín-hrad Houska-Palác-Konrádov-Ráj-Libovice-Nosálov-Lobeč-Doubravice-Březovice-Březinka-Bělá pod Bezdězem
délka:	50.9 km
převýšení:	704 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	20.04.2019
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Dnes nás čeká "klasická" padesátka. Myslím trasa. Vstali jsme brzy a v 9:45 hodin jsme v sedlech a míříme po zelené z Bělé. Projeli jsme městskou bránou, která byla součástí středověkého opevnění se zbytky padacího mostu a míříme do lesů. Dojeli jsem na Valdštejnsko, zaniklý komplex loveckých zámečků. Je tu i momo jiné tzv. "broukoviště", shluk poražených a tlejících stromů, jakýsi hotel pro hmyz. Pokračuje dále, jedeme kolem "Cikánské skály", Kružským údolím, hlubokými lesy, kde nepotkáte živáčka až jsme dorazili do vesnice Houska, kde je hrad Houska. Zde jsme objevili kouzelnou hospůdku "Na Konci sil". Tak roztomilé místo, že prominete strááášně dlouhou dobu než dostanete pivo nabo cokoliv jiného.

Hrad Houska, opředený tejemstvími je zajímavý a také turisticky zprofanovaný. Moře lidí, automobiloví turisté dojedou až před bránu hradu, v žabkách si dojdou na buřta... Děs, běs, prohlédnout a rychle pryč. Frčíme z kopce až do Tubože, kde si prohlížíme skalní mlýn. Šup do Ráje, kde máme plánovanou zastávku v hospodě V Ráji. Opět spoustu lidí, naštěstí jsou zde šikovné holky servírky, které mi hned natočili malé pivo. Šup, šup, jedeme dále. Pěkný kopec do Libovic a pak sjezd do Lobeče, kde je zastávka v místím "parostrojním" pivovaru. Pivo dobré, samotný pivovar hezky opravený, ale opět mraky lidí.

Trochu nahoru dolů a je tu závěrečná "lesní" část, která je docela dobrodružná. Občas vedeme kola z kopce i do kopce. V Bělé jsme u místního Vietnamce koupili šampáňo, brusinky do něj a ananas k jahodám. Čeká nás příjemný večer při vaření, jezení, popíjení šampáňa a...

Den druhý

21.4.2019 :: Den třetí

Z Bělé pod Bezdězem do Hradčan, Ralska a zpět
trasa:	Bělá pod Bezdězem-Vrchbělá-Hradčany-Ralsko-Bělá pod Bezdězem
délka:	38.6 km
převýšení:	213 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	21.04.2019
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

A je tu poslední den. Vyklidili jsme apartmán a v půl desáté už jsme v sedle a jedeme směr Vrchbělá. Když jsme vyšlapali na Vrchbělá, rozhodli jsme se pro změnu trasy a odbočujeme na Starou Mělnickou cestu. Je zábavná. Nahoru dolů - takové bubliny - jenom trochu problém s tím, že na cestě je písek, ve kterém se fakt blbě jede. Zuzanka se dokonce vymázla. Je to ale holka statečná, zatlačila jadnu bouli na holeni a jedeme dále. Na Staré Mělnické jsme šlapali dost dlouho. Odbočili jsme až v křížení s modrou turistickou, po které jedeme až do Hradčan, kde jsem zastavili v bistru, u kterého je stacionář pro handikepovaná zvířata. Šéf bistra je zemitý bývalý tramp, všude visely vlajky Texasu a jižanské konfederace. Bohužel neměl točené pivo, ale lahvový kozlík je dobrá náhrada.

Pěknou lesní cestou jsme doputovali až do Ralska (Kuřívod) kde jsme se stavili v motorestu na pivo, vodu a kávu a já si dal gulášovou polévku, která byla dost dobrá. Z Ralska pokračujeme po silnici až do Bělé pod Bezdězem. Cestou jsme nařezali proutky na pomlázky a pak jenom kola na auto a domů. Cesta zpět nebyla tak strašná jako sem, ale přesto jsme jeli dost dlouho. Nicméně letošní první romantické pohyby se fakt povedly a moc jsme si je užili.

Den třetí

statistika na závěr