Rok se sešel s rokem a Organizační Výbor Pro Mimořádný Sraz Pro Oslavu Abrahámovin (OVPMSPOA) se probral s dlouhého zimního spánku, oškrabal ze sebe mech a lišejník, oklepal tesaříky, morušovce, stonožky a jinou havět usídlivší se za tu letošní předlouhou zimu, otevřel oči, protáhl se a podíval se do kalendáře. A zhrozil se jaké už je datum. Nicméně začal okamžitě jednat. Bleskem. Loni bylo 3× a dost, letos se OVPMSPOA rozhodl, že uděláme úkrok stranou a svoláme (opět) mimořádný bleskový sraz, kde si všichni vyzkoušíme a potvrdíme, že umíme jednat rychle, pružně a moderně. Ještě navíc si uděláme generálku na příští rok, kdy bude řádný sraz - hádejte po kolika letech? A proto dost dlouhých řečí...
Čas nezastavíte. Před čtyřiceti lety jsme vyšli ze základní školy. Proto se opět sešel OVPMSPOA a rozpustil se. Ovšem, hned byl založen Organizační Výbor Pro Organizaci Řádného Srazu Po 40 Letech (OVPOŘSP40L) a hned na prvním zasedání vznikl geniální nápad: sraz ZDŠ po 40 letech uděláme v restauraci Na tý louce zelený v Krčském lese. V areálu restaurace je "pavilon", který se nazývá Žúrovňa. Je tam centrální gril, pípa (bude čepováno Rohozec 12° a Muflon 11°) a celkově moc hezké prostředí. Pronajmeme si Žúrovňu a ugrilujeme krůtu! 
Rok utekl jako voda, je tu znovu jaro, sukně se zkracují, dny prodlužují, stromy kvetou a je vůbec dobrá nálada. OVPMSPOA pobesedoval a řekl si, že pravidlo "3x a dost" je velmi dobré a inspirativní. Také platí léty ověřené rčení "do třetice všeho dobrého i zlého". A proto pravidlo i rčení ověříme v praxi a PO TŘETÍ se sejdeme v Krčském lese ve srubu Gizela. 
Rok se sešel s rokem a 
Protože se neúprosně blížil ten den, kdy se z chlapce stává muž a z dívky zralá a krásná žena, začal jsem přemýšlet jak tento "přechod k vyššímu bytí" oslavit se svými milými spolužáky. Na posledním srazu, který se konal v listopadu L.P. 2013 a reprezentoval nepříjemně vysoké číslo (35), totiž padl návrh na společnou oslavu abrahámovin. A protože opakování je matka moudrosti, skutečně jsme si sraz zopákli. Zkusili jsme to trochu jinak... 
