Články: Bílé Karpaty 2021

Bílé Karpaty 2021

Naše bezva vláda nás konečně pustila ven a tak Veselá společnost vyrazila na prodloužený víkend do Bílých Karpat. Katka objednala ubytování v termínu od 29.5. do 2.6. v penzionu U Černého potoka v malinké vesnici Vápenky, pár kilometrů od hranic se Slovenskem. Strašně jsme se těšili, předpověď počasí sice nebyla nic moc, ale to se snad podá...

29.5.2021 :: Příjezd

V den D, to je 29. května jsme se postupně scházeli v penzionu, natěšení, že si užijeme rojeníčka. Někdo šel na procházku, někdo na pivo. Po večeři jsme chvíli poseděli, popili a honem na kutě, abychom si zítřek užili.

Příjezd

30.5.2021 :: 1. den

Na kole

Z Vápenky k Lopeníku a po Cestě hrdinů SNP zpět
trasa:	Vápenky-Kamenná bouda-Květná-Strání-Březová-Mechnáč-Strání-Kamenná bouda-Vápenky
délka:	50 km
převýšení:	1564 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	30.05.2021
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na trase uvidíte

Šlapat na kole budeme dnes jenom my, Zuzanka a já. Ostatní jdou pěšky. Počasí nic moc, pod mrakem a zima. Plni optimismu, že už může být jenom hůře, vyrážíme. Do kopce. Když jsme vyšlapali ke Kamenné boudě, začalo trochu mrholit. Jedeme hlubokými lesy, cesta je pořád horší a horší. Špatně jsme odbočili, tedy spíše místo toho abychom odbočili, jeli jsme rovně. Nejdříve jsme přelézali/podlézali spadlé stromy, pak se brodili bahnem a na závěr vedeme kola ze srázu, kterým bychom se měli spouštět po laně. Zuzanka začíná brblat.

Nějak jsme se zklopítali do Strání, kde hledáme nějakou hospodu. Kde nic tu nic a ke všemu opět mrholí. Jedeme dále, do kopce, naštěstí po silnici. Hospodu jsme potkali v Březové - Hostinec a vinárnu U lípy. Přestalo mrholit, vysvitlo slunce, dal jsem si výbornou polévku a na závěr všeho nás jeden dědula, svatebčan (v hospodě probíhala svatba) pozval na panáka domácí slivovice. Najednou bylo všechno lepší! Vyrazili jsme k Lopeníku a tam jsme najeli na Cestu hrdinů SNP. Nejdříve šlo vše jako po másle. Cesta lesní, celkem zpevněná, po rovině nebo mírně z kopce. Idyla skončila, když kolem nás přefrčel jakýsi debil na čtyřkolce, po chvili jsme zapadli do bahna, do výmolů po čtyřkolkách a motorkách. Nakonec se jet fakt nedalo. Zuzanka začala mlčet až se štípal les. Věděl jsem, že je zle. Po dlouhých šesti kilometrech jsme konečně z toho bahnivého pekla venku a sjíždíme po silnici do Strání. Zde operativně měníme trasu a místo nejisté lesní cyklostezky, jedeme po hlavní silnici, kde nás míjí dost aut, ale netopíme se v bahně. Máme toho už plné zuby. Doplahočili jsme se ke Kamenné boudě a spouštíme se z kopce a setrvačností dojíždíme do Vápenky.