Slavkovský les na kole, rel. 2023
Jako každý rok posledních devět let jsem k narozeninám dostal tradiční "romantické pohyby", jak říkáme našim romantickým pobytům spojených s výlety na kole, či pěšky. Před devíti lety jsme absolvovali první a to v obci Kladská ve Slavkovském lese. Devět let je skoro kulaté číslo a tak jsem si přál opět někde ve Slavkovském lese. Nakonec jsme vybraly Krásno severovýchodně od Kladské a zápedně kousek od Bečova nad Teplou.
21.5.2023 :: Den třetí
Z Krásna do Doubí a přes Bečov zpět | ||
trasa: | Krásno-Horní Slavkov-Doubí-Stanovice-Dražov-Hlinky-Bečov nad Teplou-Krásno | |
---|---|---|
délka: | 49.9 km | |
převýšení: | 940 m | |
mapa: | 1:75 000 | 1:40 000 |
profil: | ||
projeto: | 21.05.2023 | |
GPX záznam: | ![]() |
Dneční trasa C je dost náročná, převýšení cca 1000 m a téměř 50 kiláků. Přivstali jsme si a ve čtvrt na deset jsme v sedlech. Cestou do Horního Slavkova jsme si prohlédli Hubský peň, propadlinu po hornické činnosti. Historicky se zde od 15. století vytěžilo přes 10 tisíc tun cínu. Němci zde za války těžili i wolfram. Z Horního Slavkova stoupáme po cestě, kterou jsme čera klesali. První vyvrcholení je těsně před devátým kilometrem, pak jedem z kopce až do Dubí, což je předměstí Karlových Var. Stoupáme ke sv. Linhartovi, což je oblast asi 70 ha, kde je lanové centrum, několik dřevěných soch různých zvířátek a také Vyhlídka z Jungmannova altánu s krásným pohledem na Ohři, kde je druhé vyvrcholení na naší trase. Klesáme k Ohři do Březové a čeká nás dnes největší stoupání, 10 kilometrů a musíme vystoupat o 225 m. Asi v půce, ve Stanovicích se stavujeme u místního Vietnemce, který má vychlazené pivo a pálivé tyčky. Občerstvíme se a jedeme dál, na druhou polovinu stoupání. Ani jsme se nenadáli a přes Dražov a Hlinky jsme na vyvrcholení č. 4. Čeká nás už jen sjezd prokládaný rovinkami a s mírňoulinkým stoupáním a to se střídá až do Bečova nad Teplou. Nejvyšší čas na gáblík, kotvíme tedy v restauraci U zámku, mají tu výbornou držkovku a Plzeň. Zuzanka se spokojen sluní, nabírá sílu na poslední část cesty na poslední stoupání, které by podle profilu mělo být už jednoduché. Zajeli jsme k zámku, udělali pár fotek, v Infu jsem sehnal turistická razítka a koupil si přívěšek s relikviářem sv. Maura. Ještě jsme si prohlédli kované sochy a už pádíme na poslední stoupání, na které jsme vlétli s plnou vervou a za chvíli ho máme za sebou a čeká nás jen "vyklusávací" kopeček do Krásna.