Rok s rokem se sešel a celá společnost za veselejší současnost si dala opět dostaveníčko v Kanadě (České) v Relax Campu Slunečnice. Sobota 28.6.2008 byl ten den, kdy jsme se postupně sjížděli (myslím sjížděli, ne sjížděli!) až jsme se sjeli (myslím sjeli, ne sjeli!) a večer to pěkně zapili. Ale postupně...

28.6.08 :: Den Nultý

Příjezd

29.6.08 :: Den První

Relax-Strmilov-Olšany-Valtínov-Zvůle-Kunžak-Relax - 32,55 km

První den, první výlet. Počasí krásné, až horké. Za Strmilovem trochu kopečky, Za Olšany kopce na vypuštění duše (ne z kola!). Odměnou byla krásná lesní cesta po zelené až do Valtínova, kde byla krásná hospoda. Hostínský nejdříve projevil rozpaky, pak hrůzu, že je nás nějak hodně, ale nakonec povolal z vesnice kuchařku a oba se rozjeli jak dráhy a sázeli nám jedno jídlo za druhým. Třeba výbornou držkovku.

Pak do Zvůle k rybníku kde byla koupačka, kafe se zmrzlinou (mléko nebylo). No a pak do Kunžaku a odtud do campu.

Večer byl mejdan - Roman slavil 40-ku. Přiměřeně jsme se opili a hupky dupky na kutě. Zítra je taky den a my musíme šlapat a šlapat...

Den První

30.6.08 :: Den Druhý

Relax-Jindřichův Hradec-Dolní Žďár-Malíkov-Horní Pěna-Kačlehy-Hospříz-Krvavý rybník-Střížovice-Relax - 40,17 km

Ráno jsme vyrazili opět v deset:00. Obloha byla zatažená, možná až trochu zlověstně, ale pořád to šlo.

Když jsme v poklidu dorazili do Jindřichova Hradce, vykouklo i sluníčko. Někteří potřebovali do cyklo prodejny, vedení se ujala Katka S., protože Jindřicháč zná, má tam babičku. Nakoupili jsme (já si musel koupit brýle proti slunci, protože moje superbrýle zůstaly doma, odcestoval pouze futrál na ně) a pak hurá na zmrzlinu.

Když jsme se vyzmrzlinovali, vyrazili jsme po žluté podél Nežárky. Malebná cesta. Dojeli jsme do Horní Pěny, kde jsme v penzionu Racek dali oběd. Porce byly obrovské, jídlo moc a moc dobré. Jenže pak se ztrhla mela! Začalo to deštěm, který přešel v takovou bouřku, jakoby někdo nahoře měl mejdan se světelnou šou a s vyléváním hektolitrů vody. Hromy blesky a přívaly vody, během minuty se stala ze silnice řeka. Naštěstí bylo za půl hodiny po všem a dokonce vysvitlo slunce. Osušili jsme kola a opět vyrazili. Cesta kolem Krvavého rybníka (který bývá skutečně krvavě rudý) byla příjemná, pak jsme viděli náč camp z druhé strany přes rybník a pak už jenom to pivo v našem campu od naší milé paní hostinské.

Jo a večer dorazila Lucka...

Den Druhý

1.7.08 :: Den Třetí

Relax-Strmilov-Malý Jeníkov-Olšany-Heřmaneč-Markvarec-Český Rudolec-Radíkov-Nový Svět-Zvůle-Kunžak-Relax - 43,44 km

Vyrazili jsme opět včas: v 10:00 hod. Holt přísná drezůra se vyplácí. Cesta do Rudolce proběhla v klidu a míru. Tam jsme si prohlédli cíl naší dneční mise - "Malou Hlubokou". Bohužel je v desolátním stavu. (viz fotodokumentace) Je to škoda. Pak byla hospoda, kde jsme se nechutně přežrali.

Pak to začalo! Po čevené jsme vyrazili do kopců. Nejdříve bylo lehké stoupání, pak stoupání a nakonec kurevské stoupání, které donutilo přemýšlet váš oběd, jestli se nepůjde podívat ven co se to děje. Po cca 5-ti kilometrech galejí jsme byli odměněny nádhernou scenerií skoro alpských nivních luk. Skutečně Nový Svět, jak hlásala cedule s názvem obce, kam náš zdecimovaný peloton postupně dorazil. Za odměnu jsme se zastavili opět ve Zvůli, kde jsme se vykoupali a někteří i usnuli.

Večer bylo hlasování, kdy dáme prase. Ani jsme se moc nezmlátili a prase bylo silou většiny přesunuto ze čtvrtka na středu.

Den Třetí

2.7.08 :: Den čtvrtý

Relax-Strmilov-Palupín-Zahrádky-Popelín-Česká Olešná-Nová Olešná-po žluté-Relax - 32,44 km

Dnes pouze krátký výlet. Od rána je vedro jako v pekle. Jedeme na sever a docela hezkou krajinou, ale úplně jiného charakteru než předchozí expedice. Zlé jazyky tvrdili, že tato krajina je hnusná. V Popelíně měla být hospoda. Copak o to, hospody byli dvě, ale jedna zavírala ve 13 hodin a druhá otevírala ve čtyři. No a my tam byli v půl druhé. Nakonec jsme tedy vyplenili místní Jednotu a jakž takž pojedli. Teď nás čeká jenom cesta do kempu, kde se nám peče prase! Cestou jsme udělali skupinovou fotečku a poslali padlým členům via GSM.

Když jsme dorazli do campu, vedro se dá krájet. K zalknutí, ani pivo nepomáhá. Opalující se prasátko se postupně ořezávalo a žralo. K tomu nějaké to pivo. Pak se (konečně) vytáhle kytara a zpívalo se. I naše paní šenkýřka se přidala. Životospráva šla do kelu, chlastali jsme a zpívali a veselili se až do třičtvrtě na dvě.

Den Čtvrtý

3.7.08 :: Den pátý

Relax-Jindřiš-Rodvínov-Horní Skrýchov-Dolní Radouň-Kostelní Radouň-Nová Včelnice-Zdešov-Kamenný Malíkov-Bednáreček-Česká Olešná-Relax - 50 km

Od rána to zase peče jako blázen. Nicméně v 10:00 odjezd a opět na sever. Od Horního Skrýchova vesnice a příroda nic moc (Zlý jazykové opět - hnusná příroda). Až do Nové Včelnice trochu nuda a ještě k tomu vedro - hrozná kombinace. V Nové Včelnici jsme si dali gáblík. Taková typická vesnická hospoda "Hotel u Jelena". Pak rychle se vykoupat, kde jsem všechny po chvíli honil z vody, protože v dáli se začala formovat docela vyživné bouřkové mraky. Ještě ke všemu bylo hlášeno, že Jižní Čechy zasáhnou přívalové deště, vichřice a bouřky. Vše tomu nasvědčovalo. Dusno, vítr se utišil, ptáci přestali řvát... Vesničky jako třeba Kamenný Malíkov byli lepší než předešlé i krajina byla mírně zvlněná a docela hezká. I když na jih od nás je dalko hezčí.

Do tábora jsme to stihli s prvními kapkami deště. Dlouho zůstaválo u těch pár kapek - paní šenkýřka tvrdila, že se bouřka ne beton vyhne - a tak jsme rozbalili gril a začali opékat včerejší prase. Tedy to, co jsme nestačili sežrat. Pak začala oslava Zuzanky K. Myslím, že osmadvacet, ale nechci urazit :-)

Kolem jedenácté v noci se otevřelo nebe a vylil se zněj vodopád. Doprovodné hromy a blesky jen tvrdily muziku. Rozprchli jsme se...

Den Pátý

4.7.08 :: Den šestý

autem do Mrákotína-pěšky na Štamberk

Ráno bylo pod mrakem, zima a hrozil děšť. Rada starších rozhodla, že pojedeme auty do Mrákotína a pak pěšky na zříceninu Štamberk. Zadařilo se. Zřícenina byla malebná, sice jen pár zdí, ale když zavřete oči a představujete si středověké rytíře jak ten hrad dobývají... Byl tam i krásný výhled do kraje.

Do campu jsme dorazili kolem čtvrté hodiny. A co teď? Protože do dvoustovky kilometrů zbývaly dva, rozhodl jsem se, že uděláme ještě jeden minivýlet. Odezva nebyla veliká, nakonec vyrazila jenom Kolářovi+Srna.

kolem Ratmírovského rybníku - 15,40 km

V 18:30 jsme tedy vyrazili a v rychlém tempu obkoužili rybník. Jeli jsme jako dráhy, ani hospodu jsme si nepovolili. Výsledný průměr 19,4 km/hod byl nejvyšší ze všech výletů.

Den Šestý

... a na závěr

Povedlo se to! Ujeli jsme celkem 213 km, poměli jsme se, prasátko sežrali, pamětní listy rozdali, se šenkýřkou jsme se rozloučili, slzu uronili, protože nevíme, zda se ještě vrátíme...

Po uzávěrce

Vrátíme se...!