Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu), jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes. Tolik Wikipedie. V mé hlavě Krušné hory zamrzly ve špinavý průmyslový sever. Pak jsem viděl pár novodobých fotografií. Přečetl si několik cestopisných reportáží. Ledy v hlavě tály až roztály a nakonec jsem mé drahé manželce daroval další "romantické pohyby" právě v Krušných horách. Přesně v Háji pod Klínovcem od 16. do 19. července v horském hotýlku Arnika. Uvidíme, jedeme do Háje.

Zpackaný první den

Příjezd na místo činu byl brzký, těšili jsme se, že uděláme příjemný zahajující výlet. Po otevření kufru auta jsme pochopili, že to nebude tak jednoduché. Přilby a tím i cyklistické rukavice, které jsou standardně uloženy v nich, zůstaly doma. Představa, že čtyři dny budu nervozní, že jezdím bez ochrany, mne natolik znechutila, že jsem vyložil Zuzanku, kola a veškerou bagáž, sedl do auta a nabral směr domů, vyzvednout zapomenuté. Já měl o zábavu postaráno a Zuzanka se vydala na plánovaný první výlet. Před tím ještě sebe a vyloženou bagáž ubytovala.

Zuzančin výlet

Cesta zpět domů a pak znovu do Háje proběhla hladce, dorazil jsem kolem páté hodiny odpoledne a byl ještě čas vyrazit na pěší procházku. Vydali jsme se směrem klanovkám abychom zjistili, jestli nás vytáhne s koly na Klínovec. Protože tam nebyla ani noha, dozvěděli jsme se houby a tak pokračujeme v procházce. V hotelu u konce vleku, který je úplně prázdný, potkáváme číšníka, který se hrozně nudí a na internetu nám vyhledává jak to s lanovkou na Klínovec je. Vygůglil, že lanovka normálně jezdí. Uvěřili jsme mu a vrátili se do našeho hotýlku na večeři.

Večerní procházka

Po večeři jsme si šli sednout před hotel a popíjeli víno. Zuzanka pracovala a já ladil zítřejší trasu

17.7.2015 :: Cesta do Německa

Z Háje pod Klínovcem přes Německo do Vejprt a zpět
trasa:	Háj pod Klínovcem-Oberwiesenthal-Hammerunterwiesenthal-Vejprty-Kovářská-Háj pod Klínovcem
délka:	45.7 km
převýšení:	1145 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	17.07.2015
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Trasa začíná v Háji pod Klínovcem. Pokračuje kolem vleků na Klínovec po cyklostezce 23 až na Klínovecké sedlo. Odtud stále po 23 (spolu s 2005) až na přechod Boží Dar. Od hranic cesta neustále stoupá až na Vrchol Fichtelberg - 1214 m n.m. Odtud vede cesta po červené sjezdovce, mezi rozpadlou bobovou dráhou až do údolí k odbočce na Unterwiesenthal. Tam ale neodbočujte, jeďte do lesů směrem na Hammerunterwiesenthal. Příjemná cesta vinoucí se kolem historických dolů a lomů.

Hranice překročíte u nádraží Hammerunterwiesenthalu. Když narazíte na cyklostezku 3002, držte se jí a jeďte přes České Hamry a pak podél řeky Polava až do Vejprt. Zde stojí za shlédnutí několik meziválečných i starších vil, bohužel většinou zanedbaných. Pěkné je zrekonstruované náměstí T. G. Masaryka i s kašnou. Z Vejprt trasa pokračuje po cyklostezce 3003, 3004. Pak odbočte a jeďte je po 3004 až do Kovářské. Na výjezdu si prohlédněte zříceninu historické železárny.

Další zajímavost na trase je zřícenina vápenky, kterou nechal postavit hrabě Buquoy v 1. polovině 19. století. Od vápenky pokračujte až k odbočce do prava, odbočte a narazíte na zelenou turistickou značku, po které dojedeta až zpět do Háje.

Na cestě uvidíte

---

Od rána svítí slunce, je teplo, ale zase ne moc - ideální den na výlet. Po vydatné snídani a vyfasování obědového balíčku v deset hodin vyrážíme směr Německo. Zastavili jsme se u lanovky na Klínovec abychom si potvrdili, že lanovka funguje. A...nefungovala. Prý od soboty. poděkovali jsme a vyrážíme na trasu. Pětikilometrovým výšlapem na Klínovecké sedlo jsme pochopili, že jsme na horách. Potkali jsme tlupu lidí na velkých koloběžkách. Po krátkém odpočinku a doplnění tekutin sjíždíme do Božího daru, kde na pumpě kupujeme náhradní vodu. No a jsme na hranicích a pádíme do Německa. Výšlap na "dvojče" Klínovce Fichtelberg (1205 m.n.m.) je pohodový, potkáváme německé cyklisty, rozesmáté, většinou s přívěsným kočárkem s dítětem, či psem. Ani jsme se nenadáli a stojíme na kótě 1205 a rozhlížíme se po okolí. Nejvyšší místo, které jsme zdolali s kolem. Hurá! Fotíme zajímavé dřevěné skulptury (Zuzanka líbala žabáka - asi chce prince, či co) a najednou se ocitáme v mraku rojících se včel. Nic příjemného. Nasedáme na kola a ujíždíme. Včely do nás naráží a houstnou. Nakonec jsme projeli bez ztráty kytičky neboli bez pigára. Hledáme cestu a nacházíme ji na červené sjezdovce. Značená cyklostezka. Je to zábavné s nádechem adrenalinu. Míjíme betonové zbytky bobové dráhy a to včetně rozpadajících se budov zázemí. Takové malé "městečko duchů".

Hlubokým lesem jsme dojeli do bývalého hornického městečka Hammerunterwiesenthal. Hezká cesta. Hranice přejíždíme v Českých Hamrech a jedeme kolem říčky Polava do Vejprt. Slunce na chvíli zalezlo, honí se mraky, spadly asi tak tři kapky. Ve Vejprtech se na nás sluníčko znovu podívalo. Vejprty se nám nelíbily. Trochu jsme se báli i jen zastavit, jakmile jsme zpomalili a nebo na krátko zastavili třeba kvůli focení, z oprýskaných domů se okamžitě vyrojilo hejno nepříspusobivých občanů a jejich dětí a všichni na nás zevlovali. Nezdržovali jsme se, šlápli do pedálů a co nejrychleji zmizeli...

Nad Kovářskou jsme si prohlédli zříceninu bývalé vápenky, kterou v 18. století postavil hrabě Buquoy. Zajímavé a moc hezké. Takové završení dnešního pěkného výletu.

Výlet do Německa

Večer jsme poseděli venku před hotelem. Je zajímavé, že opět sami. Všichni ostatní byli zalezlí na pokojích a čučeli na televizi. Přitom byl takový hezký a vlahý večer.

18.7.2015 :: Kolem přehrady Přísečnice

Z Háje pod Klínovcem kolem přehrady Přísečnice a zpět
trasa:	Háj pod Klínovcem-Měděnec-přehrada Přísečnice-Kryštofovy Hamry-Černý Potok-Kovářská-České Hamry-Loučná-Háj pod Klínovcem
délka:	56.3 km
převýšení:	1145 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	18.07.2015
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Trasa začíná v Háji pod Klínovcem a pokračuje po 23, 3002, pak odbočí jen na cyklostezku 23, která vede přes Horní Halži do Měděnce. Zde je ke zhlédnutí na vrchu Mědníku historické doly. Pokračujte pořád po 23. Tato cyklostezka vede kolem přehrady Přísečnice. Až narazíte na modrou turistickou značku, odpočte na ní. Trasa vede kolem studánky Karlův pramen až na hráz. Odbočte po žluté turistické značce a jeďte do Kryštofových Hamrů. Tady odbočte do lesů, je to do velkého kopce. Až narazíte na modrou turistickou značku, dejte se po ní a dojedete až do vesnice Černý Potok. Pokračujte po cyklostezce 3003 až dojedete k odbočce na Kovářskou.

V Kovářské odbočte směrem na České Hamry, kde pokračujte po cyklostezce 3002 do Loučné, kde není kromě několika vietnamských obchodů s levnými cigaretami nic zajímavého. Z Loučné vyšlapte k lanovkám na Klínovec a odtud sjedete k cíli cesty - do Háje.

Na cestě uvidíte

---

Zase je hezky. Máme zprávy, že v "údolí" je přes třicet stupňů; v Háji bylo příjemných pětadvacet. Jako vždy, v deset hodin už jsme v sedle a jedem. Zastavili jsme se v Měděnci, kde místní kopec je prošpikován historickými důlními chodbami. Zajímavé místo. V Měděnci jsme se zastavili na doplnění iontů. K návštěvě hospody Mědník vybízí přímo cedulka cyklotrasy s vyznačenou odbočkou. To nelze odolat. Sice zde čepují pouze známé europivo, které se tomu označení brání, ale i tak přijde k chuti.

Frčíme kolem přehrady Přísečnice a kocháme se po dlouhé době pohledem na vodu. Krušné hory mne překvapily, že jsou dost "suché". Žádné potůčky, rybníčky, jezírka... Cesta vinoucí se kolem přehrady le lemovaná pokroucenými, větry ofoukanými stromy, které ukazují, že je zde drsný kraj a přežije ten nejsilnější. Narazili jsme i na studánku Karlův pramen, kde si doplňujeme lahve. Potkáváme zde pár z hotelu, na kolech, a dáváme se s nimi do řeči. Z krátkého rozhovoru ze včerejška víme, že jsou vášniví cyklisté. Zjišťujeme, že jedou podobnou trasu té naší, ale opačně.

Na přehradní hrázi se rozhlížíme po okolí. Opravdu krásná panoramata. Z hráze jedeme do Kryštofových Hamrů, kde jsme našli parádní hospůdku s výborným pivem Rohozec. Po občerstvení vyrážíme a trochu bloudíme. Nakonec se strefíme a je to zrovna cesta do největšího kopce. Po výšlapu jsme se odmněnili gáblíkem v přírodě, snědli jsme balíček, co jsme vyfasovali místo obědu. Prodlužujeme si trasu přes vesničku Černý potok, moc hezká cesta.

Rozhodli jsme se, že trasu změníme ještě trochu. Jedeme přes Loučnou, vesničku na hranicích. Mezi českou a německou částí je pouze most přes řeku. Když jsme zastavili na focení a napití, pozoroval jsem jednoho němce, vyšel ze svého domečku, přešel řeku, zapadl k českému vietnamci, koupil nekolkované cigarety a pomalým krokem zamířil zpět. Malý příhraniční styk funguje. Z Loučné si ještě vyšlápneme kopec k lanovce na Klínovec a jsme prakticky v Háji. Výlet se opět vydařil, jsme spokojení. Po dobré večeři, si opět jdeme sednout ven a tentokrát tam nejsme sami, pochlastala s námi příjemná baba. Její manžel ovšem zalezl na pokoj a díval se v televizi na fotbal. Kolem půlnoci jdeme na kutě, zítra už bohužel jedeme domů, ale dáme ještě jeden výlet.

Kolem přehrady Přísečnice

19.7.2015 :: Na Klínovec a kolem něj

Z Háje na Klínovec a pak kolem něj
trasa:	Háj pod Klínovcem-Klínovec-Suchá-Háj pod Klínovcem
délka:	21 km
převýšení:	540 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	19.07.2015
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Kratší trasa, začíná v Háji pod Klínovcem. Po cyklostezce 23 vyšlapte na Klínovecké sedlo, kde odpočte kolem parkoviště na 2011, která vás dovede až na vrchol Klínovce - 1244 m n.m. Z vrcholu sjeďte po červené turistické značce až na cyklostezku 2005, která krouží kolem Klínovce. Nad Suchou pak odbočte na 2011. Tato cyklostezka vás dovede na 3002, ze které obočte směrem do Háje.

Na cestě uvidíte

---

Bohužel všechno jednou končí. Zabalili jsme a před desátou jsme nastěhovaní v autě, ale domů ještě nejedeme. Zamykáme auto, nasedáme na kolo a jedeme na Klínovec! První část výšlapu na Klínovecké sedlo dáme s prstem v nose a vlastně i tu druhou až na vrchol. Myslel jsem, že to bude horší. S nostalgií a rozčarovaní koukáme na zdevastovaný hotel, kde jsme před mnoha lety byli od fakulty na lyžařském kurzu. Nahlížíme slepými okny dovnitř, vidíme jen špínu, bordel a naprostý zmar. A z venku je to snad ještě horší. Necháváme se ještě vyfotit abychom měli důkaz, že jsme tu byli a hledáme nějaké občerstvení. Nacházíme asi dvěstě metrů pod vrcholem. Trochu zabžoudlý, ale milý bufáč, kde si dávám pivko a Zuzanka kávičku. Je krásné počasí, sluníčko svítí, ani horko ani zima, tak akorát.

Moc se nám tu líbí. Od bufáče jedeme kamenitou cestou dolů až narazíme na okružku kolem celého Klínovce. Opravdu moc pěkné. Začínají se trochu honit mraky, spadlo i pár kapek, ale naštěstí s toho nic moc nebylo. Dojíždíme opět za krásného počasí. A teď už je opravdu konec.

Na Klínovec a kolem něj

Statistika na závěr