Na akci "Loučení z prázdninami" padl návrh, co takhle vinobraní? Slovo dalo slovo, Kirka Knobík si to vzal za své a na prodloužený víkend 26.-28. září zajistil (s pomocí Helči) ubytování v Mikulově. Akce byla vymyšlena následovně: Vyrazíme (Knobíci a Kolíci) v sobotu ráno, zastavíme někde na půli cestě, uděláme výlet na kole a k večeru odfrčíme do Mikulova, kde už bude čekat Srnka s Helčou a půjdem se někam ožrat. V neděli se postavíme na všechny čtyři, uděláme další výlet v okolí Mikulova (už bez Srnky s Helčou) a večer se půjdeme někam ožrat. V pondělí se postavíme na všechny čtyři, uděláme další výlet kolem Mikulova a... pojedeme domů.

26.9.2015 :: Začínáme na Vysočině

Z Kletečné do Červené Řečice, Želivy a zpět
trasa:	Kletečná-Kojčice-Krasíkovice-Bácovce-Červená Řečice-Želiv-Sedlice-Kletečná
délka:	34.6 km
převýšení:	596 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	26.09.2015
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Trasa začína v Klečetné, to je kousek od dálnice D1. Jedete po cyklostezce 1223 a dojedete do Kojčic - rodné město Plhy z filmu "Marečku podejte mi pero". Také to mají hospodu U Plhů. V Krasíkovicích odbočte z cyklostezky na cestu směr Hodějovice. Pokračujte po žluté turistické značce až narazíte na silnici č. 112. Po té jeďte asi 1,5 km a pak odbočte směrem na Bácovice, které minete a narazíte ma cyklostezku 1218 a ta vás zavede až do Červené Řečice. Zde stojí za shlédnutí zámek. Držte se cyklostezky 1218, dojedete k nádrži Trnávka a pak do Želivy. Zde stojí za prohlédnutí celý areál kláštera Želiv, kde je i klášterní pivovar.

Pokračujte po cyklostezce 161B, která vede kolem Želivky a je moc hezká. V Sedlicích se mění na cyklo 161, která vás dovede až zpět do Klečetné.

Na cestě uvidíte

---

Ráno raníčko jsme vstali a jedeme na Vysočinu, do Klečetné. Kolem desáté dopoledna tam máme sraz s Kirkou a Jarmilkou. Trasa vymyšlena lehce přes třicet kilometrů, převýšení ucházející, počasí... no, jakž takž. Trakaře nepadali a nemrzlo. Cestou se na nás dokonce občas kouklo sluníčko, ale asi jsme ho nebavili, protože vždy hned zalezlo. Projížděli jsme Kojčicemi, kde je po slavném rodákovi pojmenovaná hospoda U Plhů. Zapěli jsme: "Plha se hlásí..." a pokračujeme. V Červené Řečici jsme zastavili na první občerstvovací zastávku v hospodě u Davida. S Kirkou jsme si dali výbornou tláču s cibulí. Nešlo odolat. Mňam! Zalili jsme ji pivem a bylo nám dobře. Občerstveni jsme si prohlédli místní zámek, rozlehlý, ale zdevastovaný.

Kolem přehrady Trnávka pokračujeme do Želivy. Zde jsme viděli Klášterní kostel Narození Panny Marie, klášter premonstrátů a Trčkův hrad. Vše bylo sice v opravě, pod lešením, ale i tak to bylo pěkné. Narazili jsme i na klášterní pivovar, zajásali a chtěli si dát malé pivíčko. Smůla, točené došlo a paní už nechtěla narážet další sud. Koupili jsme tedy alespoň lahvové, večer okoštujeme. Další cesta vede podél Želivky a je moc malebná. Kolem třetí hodiny odpoledne jsme zpět v Kletečné a hurá na Moravu!

Začátek na Vysočině

Po páté hodině jsme v Mikulově. Ubytovali jsme se ve zbrusu novém penzionku. Byl to vlastně byt 3+kk. Protože v jedné ložnici byla pouze manželská postel a ve druhé ještě navíc dvě postele, losovali jsme kdo kde bude. Já se Zuzankou jsme vyhráli na noc Srnku s Helčou. Knobíci budou mít separé. To bude divočina. Protože jsem si zapomněl pyžamo, vyrazil jsem do Mikulova, jestli to nevyřeším. Nejen, že jsem u místního vietnamce sehnal bezvadný noční úbor, ale objevil jsem i pivotéku, kde jsem koupil dva speciály na košt. Když dojela Srnka s Helčou, vyrazili jsme do víru Mikulova. Neznalí poměrů, hledáme nějaký vinný sklípek. Přes internet jsme si vyhlédli sklípek pod Kozím hrádkem, míříme k němu. "Přivítala" nás obtloustlá, žoviální ženština. Ne, mají plno. Zítra? Rezervujte si, zaplaťte zálohu. Chcete ochutnávku za šest kilo na osobu? Je v ní i véča za dvěstě. Jako správný Pražský trubky jsme vyplázli zálohu a ochutnávku si rozmyslíme. Trochu rozčarovaní pokračuje dále, vracíme se k ceduli s nápisem "Sklípek u Hrdličků" a s pokrčením ramen to jdeme zkusit. Plno! Rezignovaně a bezradně postáváme před zastřešenou "zahrádkou", kde rozjuchaní lidé popíjejí a baví se. Osmělili jsme se optat pobíhajícího personálu, jestli by nebyl někde kouteček pro žíznivé nešťastníky. Světe div se, byl! Usadili nás do sklípku, kde měli uskladněné víno a nanosili červené, bílé, burčák, obloženou mísu na zajídání. Zlatí lidé! Tak ochutnáváme a chlastáme. Bavíme se. Jsme hlučnější a hlučnější. Srnčiny fekální historky jsou odměněny hurónským smíchem. Nejen, že nás nevyhodili, ale nosili nám stále nové a nové džbánečky. V euforii jsme si zamluvili stoleček na zítra. Zálohu složenou v nesympatickém sklípku šla v průběhu večera vyzvednout Zuzanka s Kirkou. Když jsme všechno vychlastali, koupili jsme ještě dva litránky burčáku a nepatrně váhavým krokem se vracíme do našeho pronajmutého bytečku. Najednou všichni byli zvědaví, jaké pyžamko jsme si v Mikulově koupil. Asi jsem se trochu zdráhal, někoho napadlo, že si pyžamka ukážeme všichni navzájem. Netušil jsem, že to bude taková sranda. Jak nám to slušelo, je vidět na fotečkách. Burčák se vypařil, či co, šli jsme tedy spát. Velmi podařený večer!

Večer v Mikulově

27.9.2015 :: Výlet do Lednice

Z Mikulova do Lednice a přes Pavlov zpět
trasa:	Mikulov-Sedlec-Hlohovec-Lednice-Bulhary-Pavlov-Klentnice-Mikulov
délka:	50.7 km
převýšení:	594 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	27.09.2015
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Začínáme v Mikulově a musíme se dostat na cyklostezku, která má několik názvů 41, EV9, Mikulovská, Greenway P-W, Valtická. Po té jedete až k odbočce, kde se vydáte po Valtické, která vede přes Sedlec až do Hlohovce. Zde pokračujte po Lednické a zastavte se u Chrámu Tří Grácií. Pak pokračujte a narazíte na cyklostezku Knížecí, která vás zavede k Apollónově chrámu. Na této cyklostezce setrvejte, jeďte kolem Loveckého zámečku, pak odbočte na cyklo 5066 a jeďte k Janovému hradu. Odtud jeďte po stejné cyklostezce kolem meandrů Staré Dyje až k silnici č. 422, po které vede cyklo Lednická. Dojedete na kraj Lednice a zabočte na červenou turistickou značku, která je také označena jako cyklostezka 5043. Dojedete až k Dyji a podél řeky do Bulharů, Milovic až do Pavlova. Odbočte na Moravskou vinnou a vydejte se do kopce až do Klentnice. Cyklostezka Moravská vinná vás dovede až zpět do Mikulova.

Na cestě uvidíte

---

Byl jsem pochválen, že jsem v noci spinkal jak nemluvně a byl hodnej. Můj nechápavý a lehce zmatený pohled byl nakonec odměněn vysvětlením: nechrápal jsem. Jako kdybych někdy chrápal! S Knobíky jsme se pomalu balili na kolistický výlet, Srnka s Helčou balili úplně, po pěším výletu v Perné, obě míří domů. Kolem desáté jsme ve čtyřech šlápli do pedálů směr Lednice. Zcela konsternovaní se prodíráme davem cyklistů; děti, muži, ženy, starci, vše se nám motá pod pedály. Hrůza! Naštěstí jsme po pár kilometrech odbočili na polní cesty a trochu do kopce, pro masové cyklisty to bylo naštěstí nesjízdné. V Sedleci jsem objevil hospodu, kde jsme před lety (v roce 2009) byli s dětmi. Masoví cyklisté zase zhoustli. Prodrali jsme se davy až do Hlohovce a pak ke Třem Gráciím. Zde bylo také narváno. Začínáme být trochu otrávení. U Nového Dvoru byl cíl jakéhosi Svatováclavského běhu. Bylo zde asi milion lidí, ale také stánek s pivem. Občerstvili jsme se. U Apallónova chrámu jsme překvapeně zírali na hospodu zřízenou přímo uvnitř. Také milión lidí. Už si začínáme zvykat. Před Lednicí nás nemile překvapilo, že nějaký chytrák potřeboval utratit peníze z Evropských fondů a na cyklostezce nechal vybudovat pěší (!!!) kolonádu, na začátku nás uvítala cedule "cyklisto, sesedni z kola". Zde se k masovým cyklistům ještě přimíchali masoví chodci a to byl mazec! Ovšem nejhorší to bylo u Janova hradu, úplné lidské mraveniště. Obkroužili jsme Lednici kolem krásných meandrů Dyje, cyklistů nepatrně ubylo. Cestou zpátky do Lednice jsme se zastavili v hospodě, kde jsme v roce 2010 byli na obědě v rámci kolování Veselé společnosti. Čepovali zde ovšem dost hnusné pivo Krakonoš. V Lednici jsme odbočili na červenou turistickou a počet cyklistů klesl na snesitelnou úroveň. Jeli jsme v našich stopách z roku 2010 i když opačně. kolem Dyje to bylo moc hezké, po březích kvetly krásné žluté kytky. Jak jsme se blížili k Novomlýnským nádržím rozfoukalo se a po rovině to bylo jako do kopce. Pořádný kopec nás ovšem ještě čekal. Z Pavlova do Klentnice. Konečně jsme se trochu zahřáli a zapotili. V Klentnici chtěla Jarmilka do vyhlášené cukrárny, ovšem bylo tam tak natřískáno, že venku ještě čekalo dost lidí na uvolnění stolku. No, co jsme tedy mohli dělat jiného, než si dát pivo? Teď to už bylo jednoduché. Z kopečka až do Mikulova. I přes šílené davy masových cyklistů to byl docela povedený výlet.

Odhmyzili jsme se a hurá do sklípku k Hrdličkům. Byli jsme první, mohli jsme si vybrat stoleček, pěkně u krbu. A už to na nás všechno hrnou. Víno, grilovaná kuřecí krkovička, obložená zobací mísa... Milý večer pokračoval až do úplného zkonzumování všeho, co před nás postavili. Na doma jsme si ještě koupil dvoulitr burčáku. Povedený den, povedený večer...

Výlet do Lednice

28.9.2015 :: Výlet k Novomlýnským nádržím

Z Mikulova k Novomlýnským nádržíma přes Brod nad Dyjí zpět
trasa:	Mikulov-Svatý Kopeček-Klentnice-Perná-Horní Věstonice-Dolní Věstonice-Brod nad Dyjí-Dolní Dunajovice-Bavory-Mikulov
délka:	38 km
převýšení:	605 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	28.09.2015
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Trasa začíná v Mikulově. Vytlačíme kola na Svatý kopeček, kde si prohlédneme několik zajímavých církevních staveb (např. kopii Svatého hrbu v Jeruzalémě, kapli Svatého Šebestiána, zvonici...). Je odtud krásný výhled na Mikulov a okolí. Pak sjedeme zpět do Mikulova a po cyklostezce 5044 si vyšlápneme kopec do Klentnice, pak sjedeme do Perné a pokračujeme přes Horní a Dolní Věstonice až k Novomlýnským nádržím. Tady odbočíme na cyklostezku 5174, která vás dovade až do Brodu nad Dyjí. Zde odbočte na 5236 do Dolních Dunajovic, do Bavor, kde váš čeká vyšlápnout pěkný kopec. Až narazíte opět na cyklo 5044, která vás dovede zpět do Mikulova.

Na cestě uvidíte

---

Na Svatého Václava jedeme omrknout Novomlýnské nádrže, zda jsou stejně hnusné jako před pěti lety. Protože nebylo parné léto, asfaltem zalité břehy netekly a nesmrděly a voda nebyla zařasená, bylo to jen ošklivé. Ale po pořadě. Nejdřív se jdeme podívat na Svatý kopeček. Námaha při tlačení kol až na vrchol stála za to. Kopie Svatého hrobu i Kaple Svatého Šebestiána byly pěkné, stejně tak výhled na Mikulov a okolí. Pak pokračujeme na další kopeček do Klentnice. Pak Perná (opět vzpomínám na dobu před šesti lety kdy jsme tu byli s rodinou na dovolené, u Hlaváčů v apartmánu nad sklípkem), Horní a Dolní Věstonice. Zde jsme si dali v hospodě výbornou gulášovku. A jsme u Novomlýnských nádrží. Hustota rybářů na břehu je poměrně vysoká i když fouká dost silný vítr a čihadla na prutech se melou jako by zabral sumec. A šlapeme a jedeme a šlapeme a jedeme... furt po rovině - trochu nuda. Oslavili jsme se Zuzankou letošních 2000 km na kole. Hurá! V Dolní Dunajovicích doplňujeme 12° jonty abychom nabrali sílu na kopeček z Bavor. No a teď chybí jen sjezd do Mikulova a konec zvonec.

K Novomlýnským nádržím

Zabalili a jedeme domů. Při loučení s panem domácím jsme se dozvěděli, že o víkendu bylo v Mikulově na návštěvě 25 000 lidí! Kirka se ještě stavil v Perné u pana Hlaváče pro vínko. Myslím, že se vinobraní v Mikulově povedlo, bylo to milé, počasí nám celkem přálo, hezky jsme se projeli, zavzpomínali jak to bylo před lety, příjemně jsme se ožrali a vůbec si to užili. Tak příští rok zase!?

...a úplně na závěr statistika