Na letošní druhé romantické pohyby jedeme na západ, do hlubokých lesů Českého lesa. Krajina se svým rázem velmi podobá Šumavě, tvarem povrchu, hlubokými temnými hvozdy, řídkým osídlením jako důsledek vysídlení německého obyvatelstva. To zní velmi dobře. Navíc pěkný penzionek Obora na kraji stejnojmené vesnice se zdá být dokonalý pro daný účel. Termín v polovině srpna slibuje stálejší počasí letošního deštivého a celkem chladného léta.

Den první :: 12.8.2016 - příjezd

Z Obory pěšky kolem přehrady k Tachovu a zpět
trasa:	Obora-Mýto-Světce-hráz přehrady Lučina-Obora
délka:	15.4 km
převýšení:	319 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	12.08.2016
GPX záznam:

Blížíme se k Tachovu a začíná poprchávat. Sakra! Tolik ke zbožnému přání, že srpen slibuje statisticky stálejší a teplejší počasí. Když jsme konečně penzion našli - navigace si nějak žila vlastním životem a tvrdošíně nás vedla někam úplně jinam - nejen, že docela svižně krápá, ale je i zima jako v pr... na Sibiři. Vidina prvního výletu na kole se rozplynul. Ubytovali jsme se a vyrazili na pěší výlet.

Za vytrvalého mžení rázujeme kolem přehrady Lučina. Když jsme zabočili po zelené turistické do lesa, narazili jsme na houbařský ráj. Kolem cesty se na nás smály hříbky, kačenky, křemenáče, kozáci. Chyběla nám nůše a kosa, nechali jsme tedy houbičky na pokoji. Naším cílem je zřícenina kláštěra Paulánů a jízdárna Světce. Naštěstí přestalo pršet, zima však zůstala. Nejsme z cukru a na nepohodu jsme zvyklí. Nakonec se nám výlet líbil. A líbila se nám i večeře, která nás mile překvapila. Byla velice chutná.

Den první v obrazech

Den druhý :: 13.8.2016

Z Obory hlubokými lesy do Hošťky a zpět
trasa:	Obora-Hošťka-Žebráky-Maršovy Chody-Velký Rapotín-Tachov-Světce-Obora
délka:	52.8 km
převýšení:	979 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	13.08.2016
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Druhý den se probudil do zatažené, ale "suché" oblohy. Proti včerejšku, který propršel téměř celý, je to zlepšení o 100%. Během snídaně dokonce vykouklo i sluníčko! Zlepšení o 200%! Vydatně jsme se najedli - snídaně byla formou švédského stolu - se balíme a před desátou vyrážíme. Do lesů. Do hlubokých lesů. Je sice chladno a slunce zase zalezlo, ale (zatím) neprší. Cesta vede po kamenitých cestách, nikde ani živáčka, klid, mír... Několik kilometrů lesa, pak mítinka a zese několi kilometrů lesa. Potkáváme polorozpadlou hájenku a pak zase jenom les.

Blížíme se na první občerstvovací zastávku - k vesničce Hošťka, má tu být hospoda. No, sice tu je, ale zavřená - taková česká klasika. Kousek vedle vidíme obchod se smíchaným zbožím. Aspoň to. Jenže chyba lávky, polední přestávka od 12 do 13 hodin. A kolik je? Přesně 12 hodin a 6 minut. Pracovní doba se bohužel dodržuje a my ostrouhali. Hladinu piva nedoplním, pojedu na pivní páry.

Pokračujeme po slušné asfaltce a do kopce. Jedeme kolem bývalé vesnice Pořešov, kde se na konci války skrývaly jednotky SS a Amíci je tu rozstříleli. Blížíme se k vesnici Maršovy Chody. Dle itineráře bychom jen profrčeli kolem, ale něco mi říká, abychom se do vesnice zajeli podívat. Šestý smysl podpořený velice nízkou hladinou piva zafungoval na 1000%! Objevili jsme u místního hřiště otevřenou hospodu! Sice čepují pivo do kelímků, 11 ° kozlíka, ale chutnal jako ve skle.

Natankovaní, napapaní pokračujeme do Tachova. Trochu jsme ho obkroužili, prohlédli, vyfotili a na závěr poseděli v příjemné hospůdce u Mže. Cesta z Tachova byla malebná, kterou jsme už z poloviny znali ze včerejšího pěšího výletu. No a večer jsme zdlábli velmi dobrou večeři, poseděli, popili a hurá na kutě. Zítra nás čeká výlet do Německa.

Den druhý v obrazech

Den třetí :: 14.8.2016

Z Obory hlubokými lesy do Německa, Broumova a zpět
trasa:	Obora-Branka-Hermannreuth-Griesbach-Žďár-Broumov-Zadní Chodov-Chodský Újezd-Ctiboř-Tachov-Světce-Obora
délka:	56.2 km
převýšení:	1174 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	14.08.2016
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Dnes se nám podařilo vyrazit v 9:45. Jsme lepší a lepší. Čeká nás poněkud náročnější trasa do Německa a pak do Broumova. Na zelenou hranici stoupáme skoro pořád do kopce a občas i velmi složitým terénem - skoro nečitelná pěšina s dlouhou travou, jelo se fakt blbě. Zuzanka si příjemně zanadávala. Námaha byla odměněna krásným výhledem po českých i německých kopcích. První vesnice za hranicí je Hermannsreuth. Přimotali jsme se k přípravě nějaké lidové slavnosti, asi nějaké obdobě Octoberfestu. Hlavní průjezdní silnice byla zastavěna plátěným přístřeškem a pod ním dlouhé stoly s dlouhými lavicemi - úplně vidím němčoury v kožených kraťasech s padacím mostem, chlastají pivo z mázů a kývou se do rytmu německé dechovky. Propletli jsme se mimo vesnici a pokračujeme dále. Jedeme po lesních cestách, po rovném utaženém mlatu, pěkně to odsejpá. Po překročení hranice znovu do Česka stoupáme na nejvyšší bod dnešní trasy - Jestřábí vrch 789 m.n.m. Uf, máme to za sebou a teď zase svižný sjezd do Žďáru a frčíme do Broumova. Narážíme na příjemnou hospodu s penzionem v bývalém Svatovítském zámku. poseděli jsme, pokecali jsme s jakýmsi rumunem, který nějak patřil k penzionu. Roztomilou češtinou nám vyprávěl, jak jezdí po Čechách na kole. U vedlejšího stolu seděla německá rodinka, které se dokonce představil kuchař: "Ich bin Jarda..." Je to zajímavé, ať jsou Němci kdekoli, vždycky si dají řízek a hranolky. S tatarkou.

Od penzionu jedeme cestou NS Broumov. Pak po silnicích a projíždíme Zadním Chodovem, Chodským Újezdem, Březím a Ctiboří. Zde měla být hospoda. Samozřejmě zavřená. Pokračujeme do Tachova, stavíme u Lidla, došlo mi totiž červené víno. Náš penzion totiž nefunguje jako klasická hospoda, co si z alkoholu neseženeme, nemáme. Pak sháníme nějakou příjemnou hospodu se zahrádkou. Kde jsme byli včera, tam nechceme. Ptáme se dokonce nějaké paní, která nám říká, že v Tachově pěkná hospůdka se zahrádkou není (sic!), máme jed do Svobodky. Tam je hospoda u Soudku. Protože to máme na trase, vyrážíme. Zuzanka už má trochu hysterák z hladu. S vyplazenými jazyky a kručícími břichy dorážíme k hospodě, kde je pěkná zahrádka bez obsluhy. Přinesl jsme pivo a sodovku pro Zuzanku a s chutí jsme se pustili do našich připravených svačinek. Glykemický šok jsme zažehnali, stejně tak nízkou hladinu piva - čepují zde fantastický Chodovar, ochutnal jsem 11° i 13°, ta byla fantastická!

Celý den se vydařil. Krásné počasí, krásná trasa, dobrá večeře, dobré vínko po ní - paráda!

Den třetí v obrazech

Den čtvrtý :: 15.8.2016 - na závěr

Z Obory do Karoliny Doliny a přes Tachov zpět
trasa:	Obora-Svobodka-Halže-Ctiboř-Nahý Újezdec-Brod nad Tichou-Karolina Dolina-Ústí-Pavlovice-bývalý Čedičový lom-Pavlovice-Ústí-Kočov-Oldřichov-Tachov-Světice-Obora
délka:	52.4 km
převýšení:	744 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	15.08.2016
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Ach jo! Bohužel vyklízíme pokoj a chystáme se na poslední výlet. V deset jsme vyklizeni, uklizeni, převlečeni, sbaleni, nasednuti a připraveni vyrazit. Dnešní trasa je pohodová, jedeme víceméně po rovině. Největší kopec máme za sebou asi na sedmém kilometru ve Ctiboři. Odtud z kopečka do Březí a pak po kamenité cestě do lesů. Zde opět trochu kopeček, ale jen proto aby nám nebyla zima. Nahý Újezdec a Brod nad Tichou. Dle itineráře je zde camp s hospodou. Camp Karolina. Moc se nám líbí, chatky pěkné, prostorné, hospoda i obsluha příjemná. Blaskla nám v hlavách myšlenka - co sem jet příští rok s Veselou společností?

V kempu nám doporučili si zajet k bývalému čedičovému lomu, který je dnes zatopen a využívá se jako koupaliště. Provedeme tedy "inspekční cestu" k možnému koupání příštího kolování s Veselou společností. Cesta je značena nastříkanými oranžovými šipkami na silnici a ty nás spolehlivě dovedly až k lomu. Lom je pěkný, na koupání jako stvořený. Chvíli se kocháme, Zuzanka zkusila vodu (prý teplá), já to všechno vyfotil. Stejnou cestou se vracíme na původní trasu. Z Kočové jedeme podívat se na zříceninu kostela sv. Jana Křtitele. Zajímavé i když ponuré místo. A teď už zbývá jen cesta do Tachova. Zde si opět v hospůdce u řeky dáváme poslední zastávku na pivo. Pak známá cesta kolem přehrady až k penzionu Obora. A konec - zvonec...!

Den čtvrtý v obrazech